Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (681)

plakát

Zemřeš, kdy budeme chtít (1988) (TV film) 

Hlavní postavou příběhu je advokát Randall(Petr Skarke), který obhajuje podnikatele Guerreru(Jan Kačer)obviněného z vraždy milenky a přitom zjišťuje, že celá společnost je ovládána skupinou zištných a nelítostných podnikatelů. Pan režisér Kosek prokázal velmi dobrou obeznámenost se západními kriminálními či gangsterskými fimy a také v tomto případě na ně odkazoval řadou zejména vizulních prvků. Film pana Koska lze vnímat jako vyvrcholení dobově příznačné vynalézavosti či lstivosti, kdy rafinovaná oklika přes sovětské literární předlohy umožnila vznik výrazně "amerických" filmů, přímou cestou zřejmě nerealizovatelných. Z knihy Marek Hlavica: Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize

plakát

Správnej dres (2015) (TV film) 

Jako skalní litvínovský fanoušek můžu tento film jen pochválit. Přece ho nebudu hanit, když jsme porazili Slavii 2:1

plakát

Janovi lidé (1977) (TV film) 

Odehrává se v nespecifikované vesnici kdesi pod Pradědem, v níž dosud žije německojazyčné obyvatelstvo, které si však již je vědomo toho, že brzy bude odsunuto a na pořádek v regionu dohlížejí vojáci Československé armády. Protagonistou příběhu je poručík Janko(Ivan Palúch), jenž pochází z východního Slovenska a do kraje se dostal při postupu fronty společně s Rudou armádou. Je rozhořčen tím, že Němci mají své udržované chalupy a velká stáda dobytka, zatímco jeho rodná vesnice prý byla za války vypálena, obyvatelé přišli o všechen majetek a nyní žijí v zemljankách. Tento stav vnímá jako nespravedlnost a hodlá jej napravit nejprve tak, že chce Němcům dobytek zabavit a odeslat jej na Slovensko, pak však dostane ještě lepší nápad - nabídnout svým krajanům přesídlení na Jesenicko. Z knihy Marka Hlavici Dramatická tvorba Ostravského studia Československé televize (1955-1991)

plakát

Čokoláda aneb Příběh psaný na vodu (1982) (TV film) 

Ambicí tohoto snímku pro mládež, natočeného režisérkou Hanou Teislerovou podle scénáře Pavla Táborského, který vznikl na základě námětu divačky Heleny Dolinárové, zřejmě bylo vychovávat mladé diváky k respektování odlišnosti a přiblížit téma soužití s Romy. Přestože romská národnost v tomto snímku není ani jednou zmíněna, z vnějších znaků lze usoudit, že protagonistka filmu Magdaléna(Stanislava Coufalová) má být reprezentantkou právě této minority: je černovlasou dívkou s tmavší pletí a proto se jí hanlivě přezdívá Čokoláda, má hudební talent, neumí plavat, je pro chlapce sexuálně atraktivní, její rodina je nadprůměrně velká(má 3 sourozence) a bydlí v samostatném domku na okraji městam přičemž otec se živí manuálními pomocnými pracemi a má problémy s nadměrným pitím alkoholu. Po přistěhování do nového bydliště se Magdalena potýká s výsměchem a urážkami spolužáků a navíc ji náhle zemře matka, takže se musí postarat o tři mladší sourozence. Uzavře se do sebe a vzácný volný čas tráví u řeky, kde se seznámí s vodáckým oddílem, do kterého ji chápavý vedoucí(Jan Kanyza)přizve. I tam se však potýká s ústrky vrstevníků a to zejména dívek, které ji závidí, že přitahuje chlapce, a proto ji zesměšňují a dokonce obviní z krádeže. Nejpozoruhodnější je na filmu závěr, v němž nedojde k očekávanému přijetí Magdalény dětským kolektivem, nýbrž hrdinka po řadě křivd skupinu opouští, vrátí se ke své rodině a začne se starat o sourozence, jimž by jinak hrozilo přemístění do dětského domova. Zdroj: Marek Hlavica: Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize

plakát

Farma na konci světa (1978) (TV film) 

Hrdinou televizní inscenace vynikajícího režiséra Otakara Koska je mladý zemědělský inženýr, čerstvý absolvent veterinární školy Velc(Zdeněk Žák), který nastupuje na zanedbanou farmu kdesi v pohraničí, nejspíš v bývalých Sudetech. Postava Velce je konstruována jako "příkladný jedinec", takže se umístění na "farmu na konci světa" vůbec nevzpírá - oproti většině svých vrstevníků, kteří obvykle usilují o umístění do "civilizovanějších" částí republiky a do blízkosti center. Mladý inženýr je příkladný ve všech ohledech a prioritou je pro něj fungování farmy a poctivost jednání všech zaměstnanců. Krátce po nástupu začne dělat radikální změny s cílem odstranit zažité nepořádky: přestane traktoristům dávat odměny za fiktivně vykonanou práci, zakáže alkohol na pracovišti, kontroluje dodržování pracovní doby, či nekompromisně trestá lajdáctví. On sám udělá jedinou chybu, a to hned první den svého pobytu ve smyšlené obci Fojtovice, kdy se ve snaze o sblížení s místními obyvateli opije v hospodě a druhý den ráno ještě v opilosti podepíše několik prázdných papírů, které mu podstrčí jeho předchůdce, aby je následně použil ke křivému obvinění z finančních podvodů. Z pohledů domorodců je jeho chybou také skutečnost, že se bleskurychle sblíží s mladou servírkou v místním hostinci Julkou(Anna Bazgerová), na což zřejmě jako přistěhovalec nemá nárok. Z hlediska dramaturgie se však nepochybně jedná o motiv, který má v očích diváka posílit vnímání Velce jako "správného chlapa", tedy muže, jenž není jen technokratickým manažerem, ale má i sexuální touhy a nebrání se je projevit. Z knihy Marka Hlavici Dramaturgická tvorba Ostravského studia Československé televize (1955-1991)

plakát

Případ ukradených vědomostí (1985) (TV film) 

Úsměvná komedie pro děti, kde pan Kopecký v roli učitele a současně detektiva pátrá po ukradených vědomostech. Nakonec se ukáže, že za vším nehledej ženu, ale kus žvance..:-)

plakát

Přítelkyně z domu smutku (1992) (seriál) 

Ztrhující čtyřdílný televizní film byl krátkým nahlédnutím do prostředí ženské věznice v dobách bývalého režimu, kde člověk ztrácel svou důstojnost, čest, rodinu, přátele. Nádherná hudba Jiřího Svobody jen podtrhuje toho významné, porevoluční dílo a spolu se Zdivočelou zemí a s Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka je to nelepší, co bylo po roce 1989 natočeno.