kamak

Vypadalo to jako Star Wars, znělo to jako Star Wars... ale nebyly to Star Wars! Byla to jakási "laciná" kopie, nastavovaný odvar z původních epizod. Nic nového, nic originálního, žádná přidaná hodnota. A těch dějových absurdit tam už bylo příliš. Když ze mě tvůrci dělají blbce, pochybující o mé aspoň základní inteligenci, dovede mně to znechutit dojem z celého filmu. Trable postav mě nechávaly úplně v klidu, protože byly těžko uvěřitelné. Kdyby aspoň byla nějaká invence aspoň po formální stránce jako v prequelech, které ukázaly celé nové světy a propracovanou mytologii. Tohle prostě bylo jen navoněné lejno zabalené do růžové krabičky.

Dlouho jsem shlédnutí tohoto filmu odkládala, ačkoli většina Tarantinových kousků patří k mým oblíbeným. Teď už vím proč - takovej pocit hnusu jsem něměla snad u žádnýho filmu. Ale nebylo to proto, že jde o slátaninu, která nemá s historií ani logikou nic společnýho, ani proto, že to je nekonzistentní ukecaná nuda. Ani z toho důvodu, že většinu postav, které by si zasloužily nějaké sympatie a se kterými by se dalo identifikovat, popraví režisér už v polovině. Je mi z toho zle kvůli glorifikaci tupého barbarského násilí páchanýho "hodnými a správnými Amíky" na "zlých náccích". Zatímco v předchozích filmech měla krvavá onanie nějakou motivaci (u Kill Billa osobní pomstu, u Djanga cestu na svobodu), tady se banda tupých buranů vyžívá v mučení svých protivníků se sadistickým uspokojením. O co byla tahle americko-židovská lůza lepší než ty náckové? Ne, skalpování po vzoru Apačů doprovázený rádoby prďáckýma kecama nebylo vtipný ani zábavný. Ale věřim tomu, že průměrný americký občan bude mít ze sebe hned o něco lepší pocit, že je součástí "spravedlivého" hrdinného národa, který zlákům (náckům, Rusům, teroristům...lze libovolně dosadit) vždycky po zásluze nakope prdel. A pak půjde podpálit nějaký to kino nebo vystřílet školu.

Atmosféru to má, kamera a výtvarná stránka fajn, ale hrozně se to vleklo. O půlhodinu kratší stopáž by tomu neuškodila. Scén a dialogů v jeskyni babka vs. kluk bylo prostě příliš. Cirkusácký a kolotočářský motivy v pohádkách jsou mi proti srsti a i tady měly formu zbytečné vycpávky a uřvaného kýče. Postava principála byla tak nějak úplně mimo a nepochopila jsem její účel.

Guillermo, proč?? Neexistuje film, na který bych se těšila víc. O to větší bylo moje zklamání. Čekala jsem staromilskou hororovou lahůdku s hloubkou Faunova labyrintu, atmosférou Ďáblovy páteře a pohádkovou epičností Hellboye. Plíživé podezření, že tomu tak nemusí být, jsem pojala už na základě kýčovitých/šablonovitých fotek z filmu. Moje hrůzná předtucha se naplnila ve chvíli, kdy se na scéně objevil první duch, respektive umrlčí máti hlavní hrdinky. Takový pocit trapnosti za režiséra i za všechny lidi v kině jsem snad u žádného filmu neměla. S přibývajícím počtem digitálních bubáků, kteří neměli prakticky žádný smysl pro posun děje nebo dokreslení příběhu, jsem ztratila zbytky nadějí a snažila se užít si film aspoň jako komedii. Při finálním masakru a příchodem posledního ducha na scénu jsem definitivně propukla v hurónský smích. Ne, nebylo to vtipné, jen směšně trapné, prvoplánové, prázdné, předvídatelné, bez duše, bez emocí. Pravda, jednu emoci to vyvolalo, a to antipatie snad ke všem postavám, zejména k té hlavní - rádobyemancipované rádobyintelektuálce, která nemyslela ničím jiným než přirozením. Proč to dopadlo, jak to dopadlo: a) režisér senilní, b) režirér měl příliš velký rozpočet, c) režisér chce spáchat režisérskou sebevraždu a zařadit se mezi další své kolegy postižené laktační psychózou a postupnou degenerací mozkových buněk - Shyalamana a Jacksona.