RomanT

Merry Christmas, Mr. Bowie. R.I.P.

Právě jsem se dočetl, že podle IMDB.com je V hlavě film roku 2015, proto dodatečně doplňuji krátký komentář. Postavit film na jediném nápadu opravdu nestačí. Ten je v nejlepší scéně představen v trailerech a samotný film už nepřináší nic navíc, spíše naopak, všechno jde s kopce a probuzení přichází až v titulkových scénách. Sráží jej i jednoduchost, řekl bych až prázdnota světa v mozku spolu s odpornou stylizací postaviček.

Po prvním zhlédnutí tři hvězdy - skvělá stylová špiónská žánrovka, ale celkově na mě film působil nějak odtažitě, děj a vztahy jednotlivých postav v tomto období studené války se mi zdály poněkud nepravděpodobné. Dnes vím, že jsem jednoduše nebyl připraven. Již na druhý den jsem měl naléhavou potřebu si některé scény zopakovat. A to se mi stává výjimečně, málokdy se dívám na filmy dvakrát. Začal jsem se dívat jinýma očima, upřednostňovat nadsázku před realističností, více si všímat, jak precizně jsou scény vystavěny a zahrány, více se zaměřovat na detaily stylizace, více se bavit při vzájemném popichování všech agentů, při jiskření mezi Gabby a Iljou, které dráždivě nedosáhlo svého vyvrcholení, více si užívat vynikajícího hudebního doprovodu. Ono je možná špatné říci doprovodu, protože hudba, o kterou se postaral Daniel Pemberton, tvoří podstatnou součást filmu. Ať už díky jeho vlastním většinovým kompozicím s výraznými tóny hapsichordu, flétny či trubky nebo jím vybrané hudbě jiných autorů, dýchnou na vás šedesátá léta a některé scény se stanou nezapomenutelnými. Zmíním například scénu, kdy Solo flegmaticky svačí v náklaďáku, pouští si rádiu Peppina Gagliardiho, přičemž okolní ruchy akční scény jsou zcela potlačeny. Magické. Uvažuji, že si tuto baladickou píseň stáhnu a zahraji si na Sola, když budu potřebovat uklidnit. Po vylovení z vody následuje útěk do hotelu za doprovodu Toma Zé, zdánlivě obyčejná, přechodová scéna, ale díky hudbě opět neskutečně šlape. A tak dále. Pochvalu si ale zaslouží všechny profese, střihači, kamera, u té vypíchnu např. nápady v honičce na závěr. Zvýšil jsem na čtyři, ale magnetismus pokračuje. Po dalších zhlédnutích nakonec dávám pět, a to bez výhrad. Zatím nejlepší film roku 2015. Bondové a Mission Impossibles dostali nečekaného soupeře, který je z mého pohledu porazil K.O.

Nedá se nic dělat, život musí být žit.

Peter Gabriel standardně perfektní, všechno ostatní mi vadilo, nejslabší koncert. Zdá se to jen mi, že doprovodné zpěvačky neumí vůbec zpívat?

S těmi uprchlíky přišla do Casablanky spodina Evropy. ------- Opravdu to za tohle všechno stojí? Myslím to, za co bojujete. - To bychom se mohli ptát, proč dýcháme. Přestaneme. A umřeme. Přestaneme bojovat. A zemře svět.

Nevím, jak Avengery hodnotit. Komiksy nemám rád, lezou mi na nervy, děj a postavičky ve všech, které jsem doposud viděl, mi připadají značně dementní a ani dvojka Avengerů na tom nic nezměnila. Už po pár minutách jsem zjistil, že sledovat dialogy a motivace jednotlivých postav opravdu nemá smysl a soustředil jsem se výhradně na vizuální stránku. A tu jsem si užil na 100%. Za zbytek čistá nula, takže ve výsledku 50% zaokrouhleno nahoru.

Neoddávej se nostalgii., říká Alfredo :)

V porovnání s ostatními filmy od Aardmanů nejméně vtipný a mám nejmenší chuť se na něj podívat znovu.

Obsahově pro děti maximálně do 10 let, ale těm to stejně nemůžete pustit, pokud jim nechcete rozšířit slovník vulgarismů.