Luicy

Už je to nějakej ten pátek, kdy jsem American Pie viděla poprvé. Sice jsem patřila do cílovky a všichni v mém okolí nad touhle blbostí slintali blahem, ale mě osobně film nijak extra neoslovil. Nad některýma scénama jsem se malinko pousmála, ale spíš tak nějak ze zoufalství. Fekální humor není asi nic pro mě. Rozhodně bych tuhle infantilní sračku nepovažovala za kultovní film...

Absurdní humor mám ráda. Místy to bylo docela trapné, ale pořád to je relativně koukatelné. Mohlo to být i horší...

V tuhle chvíli se nám po světě šíří taková “sranda” jménem korona. Člověk proto musí beznadějně sedět doma na prdeli s mizernýma myšlenkama v hlavě. O ukrutné nudě a rychle stoupající váze ani nemluvě. Je to fakt na hovno situace, říkám si, a z nějakého důvodu vzpomínám na Winstona Wolfa. To je chlapík, ten má každou situaci pod palcem, přesně jeho potřebuju! A tak si po dlouhé době pouštím opět Pulp Fiction s nadějí, že mi aspoň trochu zlepší náladu v těchto chmurných dnech. Povedlo se? Jak jinak! Pulp Fiction je prostě kultovní film plný senzačních a nezapomenutelných hlášek s pořádnou dávkou absurdního a drsnýho humoru, nad kterým se prostě nejde nesmát. Tady nejde nic vytknout... Když jsi ke mně vjížděl, všim sis cedule s nápisem „Sklad mrtvejch negrů“? - Ne, nevšim. - A víš proč? - Proč? - Protože tam žádná není!

“Na duševní nemoci je nejhorší to, že od vás ostatní očekávají, že se budete chovat jako zdravý." Stále nechápu, proč byl okolo Jokera takový hype. Kromě depresivních myšlenek (které fakt nepotřebuju) vám film nic moc nenabídne. Děj postrádá akci a napětí. Vlastně to byla taková zívačka, kde člověk stále čeká na nějaký bum, ale nic nepřichází. Místy mě dost štvala kamera, o kterou se zjevně staral nějaký šmudla s tremorem. Jediné, co bych ráda pochválila, je herecký výkon Joaquina Phoenixe, který roli psychicky narušeného klauníka úžasně zahrál. Dokonce jsem nad jeho vychrtlou postavou často odvracela zrak. Bylo to fakt nechutný. Kdybych měla všechno nějak shrnout, tak za mě to byl průměrný film . Mnoho povyku pro nic...

Seriál vám nabídne naprosto hloupý a zbytečný děj, který je vlastně o hovně. Nesympatická hlavní postava, jež trpí úzkostmi, paranoiou a záchvaty vzteku zjistí, že má jakési nadpřirozené schopnosti, které nedokáže plně ovládat. Jenže tohle je samozřejmě málo, a tak se tvůrci rozhodli, že tam začnou motat vztahy, které jsou vlastně taky o hovně. Nakonec se z hlavní postavy, která po celou dobu seriálu čumí jak chleba z tašky, vyklube lesbička, která je zamilovaná do své nejlepší čoko kámošky. Nemám nic proti homosexuálům a nejsem ani rasista, ale cpát to pomalu do každého seriálu? Opravdu? Přijde mi to už ohrané a trapné. Samozřejmě nesmí chybět závěr v podobě školního plesu, který se zvrhl v menší zabíjačku, aby byl seriál aspoň něčím zajímavý. Bohužel neúspěšně... Celkově mi to přišlo jako ztráta času. Scénář byl hrozně profláknutý, ale myslím si, že lidi v mém věku tohle prosté dílko asi ocení. Jediné, co na seriálu můžu pochválit je hudba, která dost vyzdvihuje mé hodnocení...

Moc mě nebavila dějová linka s Eleven a 7. díl mi přišel naprosto zbytečný a nudný. Zbytek byl docela fajn. Herci byli výborní, možná i lepší než v první sérii. Hlavně Will byl velmi přesvědčivý, až mi běhal mráz po zádech. Líbily se mi také nové tváře - ta malá zrzka je super a Sean Astin takovej roztomilej ťuňťa, kterého jsem od LOTRa snad nikde jinde neviděla. Škoda, že nepobyl déle. Co se příběhu týče, tak ten byl opět napínavý a hezky vygradovaný. Hudba perfektní. Závěrečná scéna měla moc příjemnou atmosféru a hezky se koukalo na ty mlaďoučké páry. Bylo to docela roztomilý...

Lvího krále považuju za jednu z nejdokonalejších pohádek, které jsem kdy viděla, a tak jsem byla na nové zpracování vcelku zvědavá. Originál je však pouze jeden, a i když je remake krásně zpracovaný, tak na původní film nemá ani zdaleka. Děj byl takřka totožný s původní verzí, ale kvůli novému a modernějšímu kabátu to postrádalo jakési kouzlo. I přesto jsem si však Lvího krále užila. Samozřejmě jsem se opět neudržela a slzy tekly proudem. Pohádka nepostrádala ani vtip, protože veškerou zábavu obstarávali dva parťáci Timon a Pumbaa. Úchvatná byla především animace, která působila velmi realisticky, a dokonce i pohyb zvířat vypadal dle mého názoru přirozeně. Do toho překrásná instrumentální hudba Hanse Zimmera či občasné pěvecké vystoupení. Nádhera. Za mě příjemné zavzpomínání na bezstarostná dětská léta...

“Stav dobytka oproti minulému roku nezměněn. Méně krav, zato více volů. Také sviní je letos dost.”

Akt naprosto zbožňuju. Moje srdíčko si získala hlavně paní Žílová (Miloň Čepelka) se svým jedinečným tanečním vystoupením. Píseň taky úžasná! "Vypadal jako asketa | To bylo jen pouhé zdání | Já byla mladá Markéta | Děvče jako květ... | K čemu mi štětec a paleta | Když myslel jen na milování! | Byla jsi krásná Markéta | Děvče jako květ | Děvče jako květ…"

“Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele to je mi smutno...” Jedna z mých nejoblíbenějších her. Opravdu geniální humor... co věta to hláška!