Heroin17

Celý film je jako reklama, která má upoznornit na škodlivost drog. Na začátku jsou kluci veselí, harjou basket, perou se, ale co, jsou to kulišáci v jádru hodní, potom však začnou brát drogy, ale jsou pořád veselí a hrajou basket a perou se ale ouha! najednou už nejso veselí a nehrajou basket- jenom pořád berou ty zlé drogy víc a víc a víc a zavřou jednoho a druhýho a Leo pláče a volá mamce, že chce domů, ale je to špinavej feťák a doma ho nechtějí tak zase bere špinavé drogy a nechává si kouřit špinavé péro na špinavých nádražních záchodcích. Barvitý a hrozný sestup na lidské dno? Ani ne, spíš moralizováním smrďící nuda...

Bacon a Oldman svojí zoufalostí připomínají souložící osmdesátiletý pár. Ze začátku je všechno fajn, dveře do ložnice jsou svůdně pootevřené, svíčky navozují mladistvou atmosféru, jakmile však vlezou do postele, zjistí, že to nejde...a nejde....a nejde...a nejde. Ale přesto se snaží dál, dokud nepřijde vyvrcholení, na plátně nespočine pár orgazmických kapek semene a krve a oni mohou s klidným svědomím zalehnout a oddat se dalšímu filmu se stejnou vervou...

Gondryho jednoznačně nejnormálnější počin. Ta tam je pohádková imaginativnost jeho předchozích filmů, Be kind se drží při zemi. Film je rozhodně stravitelný pro nejširší publikum, díky obsazení hlavních rolí i scénáři se přiblížil až k okraji mainstreamu. Ne že by to bylo na škodu, film je úsměvný a pěkný, chybí mu však jiskra jeho předchůdců a občas trochu sýpe, zvlášť v posledních minutách. Nápad dobrý, možná by však dopadlo lépe, kdby Gondry přeskočil film a rovnou natočil pár remaků, které točí hlavní hrdinové během filmu...

Znám komedie, u kterých se vzruším lépe...

Chci střeva. Chci kozy. Chci jet jako Dodge Turbo! Sjíždím koks a sleduju Toxic! Je to strašně hectic! Golfista i Douglas penetrují konečník Kleopatry svýma pangalaktickýma čurákama!

Bože! Co to kurva bylo? Byl to film? Nebo to byl obsah vesnické latríny rozmazaný po filmovém pásu? Ne- musel to být film, poznal jsem Lisu Kudrow.

Wua wua west pikypiky wua wua piky wua wua west!

This is England není film, co by se zapsal do historie kinematografie. Neboří bariéry ani neukazuje nový směr, kterým by se měl film vydávat. Je to jen dobře natočený film. Ale tak dobře, že je skoro škoda, že se do kinematografických análů nezapíše.

Námět je pěkný, citlivý- však je to taky jedna z nejoceňovanějších Steinbeckovcýh novel a ne nadarmo. Ale jeden ze dvou set nejlepších filmů? Vždyť je to doják jak z Hallmarku, který by nejen svým dějem ale i technickým a scénaristickým zpracováním dokonale zapadl mezi ostatní skvosty, které na tomto kanálu dávají. Malkovich hraje tak, jak hrají věichni herci, kteří se měli ujmout role mentálně zaostalého jedince- Tom Hanks, Sean Penn nebo Billy Bob- oscarově, tudíž všichni stejně. Hollywoodské podání mentálně postiženého je retard s idiotskými hláškami, které mají vzbuzovat soucit a porozumění, chovající se jako dítě. Konec, tečka, je to sračka.

Ač to nikde není přímo řečeno, Sametová extáze je fragment z Bowieho života- od Man who sold the world po Aladdin Sane. A je až neuvěřitelné, jak je Bowieho persona zploštěna na minumum a zároveŇ glorifikována. Bowie nebyl první ( Marc Bolan, který se filmem jen mihne, byl), byl však rozhodně víc než extravagantní podivnín se smyslem pro sebedramatizaci, jak ho často Haynes zobrazuje. A tak ze Sametové extáze je pouhá lesklá slupka hraného dokumentu bez smyslu pro detail a lehké nuance životních osudů.