Recenze (101)
Batman (1989)
Jeden z mých filmů dětství. Miloval sem batmana a dneska po těch letech mě to baví skoro stejně. Nicholson byl bezkonkurenční a Ledger byl přímo "nádhernej" ale i tak za ním Nicholson nezaostává. Burtonova špička.
Sám doma (1990)
Moje nejoblíbenější komedie. Musel jsem to vidět nejmíň tucetkrát, ale pořád mě baví. Je to naprosto film mého dětství. A Joe Pesci? Jemu prostě ty mafiánský role jdou nejlíp.
Pokémon (1997) (seriál)
Ale ale copak? samý odpad? Vždyť je to snad jediný hezký japonský seriál. Když to začli dávat v televizi byl sem každodenním divákem a sběratelem a karet a všechno možnýho co se Pokémonů týkalo. A možná bych ten odpad chápal, kdyby na tom celé moje okolí nebylo uplně stejně jako já. Nějaký psaní toho že se kvuli Pokémonům zabili děti, tak to snad nebyla chyba toho seriálu ale spíše psychickými vadami těch dětí. Je to krásný seriál u kterého jsem prožil dětství a vaše hanění považuji za to, že jste byli dospělí když Pokémoni běželi v TV.
Vrána (1994)
Když jsem viděl Vránu poprvé, rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Zvolil jsem 4. Dneska kdybych to měl hodnotit znova, rozmýšlel bych se mezi 4 a 5*. Nikdy bych nevěřil, že se mi bude film podle komiksu natolik líbit. Co ho dělá takovým jakým je, je jeho temná (hodně zajímavá a jedinečná) atmosféra. A Brandon Lee? Perfektní !
Hvězdný prach (2007)
První hodnocení byly 4*. Teď po nějaké době zvyšuji na 5*. Je to jeden z tak hrozně mála opravdu povedených fantasy (jakož mého nejoblíbenějšího žánru; nejen ve filmech). Dokonce mi nevadil ani romatický nádech. Zpracování bylo opravdu krásné a velice přijemně překvapen jsem byl při pohledu na starouše mafiána De Nira:). Škoda že takových filmů není víc.
Klub rváčů (1999)
Moderní filozofické dílo s nezapomenutelným koncem. Jeden z mála filmů, o kterých nemůžu říct, že kniha byla lepší (a to jí napsal můj nejoblíbenější spisovatel). Pro mě rozhodně jeden z nejpůsobivějších filmů v mém životě.
Requiem za sen (2000)
Aronofsky mě dokáže každým svým filmem naprosto odrovnat. Jak u Fontány, tak u Requiem (u PI částečně také) jsem zažíval neuvěřitelné emocionální a na psychiku náročné stavy a vždy po skončení filmu 5 minut sedím a pořád koukám na monitor, než si moje mysl vstřebá to, co viděla. Naprosto fantastický střih a hlavně spojení kamery s hudbou a to všechno se skvělými hereckými výkony, no nádhera.
Černý jestřáb sestřelen (2001)
Akčnější z těch akčnějších. Střih spolu s kamerou a zvuky vytváří podívanou na kterou se nezapomíná. Nejlepší výkon Hartnetta. Perfektní soundtrack. (Perfektní film). ... Některé rozhovory o přátelství mi připomínali trošku novější verzi knihy Na západní frontě klid.
Mafiáni (1990)
Svižný, krutý a nehorázně (osobitě) vtipný. Jedna z ikon mistra Scorseseho. Moje nejoblíbenější herecká dvojka De Niro a Pesci, kterou protentokrát doplňuje protentokrát skvělý Liotta. Příběh z dětství hlavního hrdiny je zde pro mě opět na 6*, obdobně jako u Tenkrát v Americe. Nic víc než potlesk, společně s Raging Bull můj nejoblíbenější snímek od Scorseseho.
Noční hlídka (2004)
Noční hlídka je film, který mi vyvstane na mysli, když se řekne slovo "Styl"; a to s pořádně velkým "S". Noční hlídka je film, který většina lidí nepochopí umístěný v TOP10. Noční hlídka je totiž film mého srdce. Člověk může chápat jakýkoliv jeho nedostatky a béčkovosti, ale když vám při každém sledování plesá srdce, nedá se proti tomu nic dělat.