Gwaihir

Absurdnost systému, jehož cílem by mělo být zajištění spravedlnosti, odhalená v plné nahotě, samozřejmě ne poprvé a jistě ne naposledy, ve výborném příběhu o těch, kteří pro zmíněný ideál neváhají riskovat doslova všechno, přestože jejich konání může někdy vypadat spíše jako hra na hrdiny než zvlášť promyšlený tah. Podání je takřka strhující a krásně vtahuje do děje, v němž roste postupně jak napětí, tak i pocit marnosti, až do, za mě perfektního, závěru.

Humorné nakouknutí do světa hereckých agentů, jenž není ukázán zrovna v lichotivém světle, takže je to do jisté míry vlastně taková satira, v níž si nejen herci dělají legraci i sami ze sebe, a sice opravdu vtipným a zábavným způsobem.

Což o to, nápad s vyšetřováním paranormálních jevů je dobrý,, ale s využitím jeho potenciálu je to žel bohům poněkud horší, protože namísto retro sci-fi komedie jde v podstatě o krimi, kde je řešení záhad přítomno spíše jako samoúčelný prvek.