Malkel

Výborný film. Baví především zasazení, skvělý typický humor a Steve Buscemi. Kombinace absurdity s násilím tvoří skvělou symbiózu. Potěší také i civilní lidské momenty v ráži Marge a jejího manžela, jejichž klidný šťastný život tvoří krásný kontrast k těm rozpadnutým gangsterů a podvodníčků. No, není mnoho co vytknout, ačkoliv si některé linky dokážu představit více uhlazené. Po zamyšlení díky celkovému enjoymentu zvedám na pět a řadím mezi Coenovský top. *****

Sportovní filmy nejsou zrovna můj šálek kávy, jelikož některé mají občas takovou tendenci - býti úsměvné až patetické. Naštěstí, že ještě není nic, co by nevyřešilo tisíc kliků a Samuel L. Jackson. Jeho správňácká nátura totiž baví a baví dost. Zbytek castu spíše přicmrndává, nikdo však neuráží a i rutinní šablony archetypů jsou zde provedeny s jistou péčí. No, co více říci, vypněte v sobě cynismus a nechte si dát životní lekci, kterou jste již pravděpodobně slyšeli. Na tom ale přece vůbec nezáleží, když se na to tak příjemně kouká. Slabší ****

Název nelže, jelikož se jedná skutečně o mazání hlavy. Té vaší. Dovolím si to nazvat nejděsivějším a nejznepokojujícím filmem, jenž jsem měl zatím tu čest spatřit. Zda je to symbolem geniality nebo šílenství nechám na vás - pravděpodobně kombinací obojího. Nenapodobitelný zážitek, ale brrrr... Tohle už nikdy vidět nechci. ***

Sympatický snímek, jenž se nebojí bořit typická žánrová klišé a je překvapivě hlubší záležitostí, než by se dalo na první pohled očekávat. Není to ale ani přehnaná dekonstrukce a La La Land poctivě ctí základy tradičního muzikálu. Jedná se tak o dobře namixovaný koktejl, jenž jako třešničku na dortu přidává příjemnou práci s barvami, povedené taneční sekvence a výborný konec. Hudební stránkou jsem sice příliš uhranut nebyl, ale to je spíš osobní záležitost. Suma sumárum, zajímavý muzikál posledních let a další úspěšný zářez talentovaného režiséra Damiena Chazellea.  ****

I když svačinu neskládám z takto zabijácké kombinace, nemůžu panu Jarmuschovi upřít, že tento civilní lidský kousek se mu opravdu povedl. Celek tvoří krátké hravé povídkové scénky. Nejsou sice všechny perfektně vypointované a rýpalové  by mohli tvrdit, že kvalita je mezi nimi až kolísavá. Ale, co na tom? Cítil jsem totiž na sto procent, jak se stírá hranice mezi filmem a realitou a já sedím u vedlejšího stolečku, posluchám cizí rozhovory, načež si zápalím cigárko a zaliju to hrnkem kafe. ****

"You haven't age a day..." Vskutku. Starý přítel, jenž mě alespoň dvakrát do roka musí čekat na dlouho očekávaném dýchánku. A to si pište, že pokaždé rád znovu prožiju filmový fantasy mistrkus. Bez váhání se s radostí setkám se čtyřmi maličkými hobity, na nichž stojí budoucnost většího světa, než si dokáží představit. Starý přítel, jenž opravdu nestárne... A i po sto letech dokáže překvapit. *****

Velmi dobře zkonstruovaný film, ale hlavně - skvělý lidský příběh. Nejedná se totiž jen o přehnanou ódu Emilu Zátopkovi, ale o skutečnou poctu, které nevadí se na tehdejšího národního hrdinu podívat z různých úhlů a to nejen z toho nejvíce očividného. Občas se sice ukáže lehký náznak patosu, ale tento pocit je po chvíli shozen nějakým uzemněným realistickým momentem a zde vyniká skutečná síla filmu. Našel totiž mezi dvěmi propastmi velmi těžce nalezitelný balanc. A my mů/óžeme být jen rádi, že u nás vznikají kvalitní filmy i pro širší divácké publikum. Zátopkovi to totiž fakt šlape. Ty vole, za tu poslední větu bych si lisknul. ****

Ach jo. Při pohledu na první epizodu vidím pouze prázdnotu. Žádnou vizi, jen prázdnotu. Obalenou v trapném edgy kabátku (vyznačující se hlavně potřebou do každé věty narvat slovo fuck), která absolutně nepochopila Sapkowskiho svět a která svou prvoplánovostí a hloupostí bije do očí. A i kdybych ignoroval jakoukoliv spojitost s mnou velmi oblíbenou fantasy sérií - střihově, ale také i scenáristicky je Blood Origin jen nechutný paskvil. Všechny události, jak dějové, tak mezi postavami, co se během hodinového úvodu stanou, působí strašně nahodile a hlavně nezaslouženě. Mohl bych se dál bavit o naprosto generických lokacích, naprosto neexistující kultuře elfů, ale víte co? Já už dál nebudu pokračovat. Jsem totiž smutný a zároveň naštvaný, co se s famózní knižní sérií děje na seriálovém poli. Toto je poslední hřebíček už do dávno stlučené rakve. Ještě že jsem mohl při sledování zavřít oči, protože soundtrack je opravdu jediné slabounké pozitivum. Já a netflixovský Zaklínač už se definitivně NIKDY nesetkáme. odpad! 

Tak nám Rian Johnson předčasně nadělil dárek v podobě druhého dílu Na nože... A začal hned obrovskou fackou! Jenže slovo facka není správný výraz, protože začátek filmu nebyl nepříjemný. Pouze velmi šokující. Hned vás totiž udeřil do obličeje veliký meta humor ohledně posledních let, u kterého jsem lehce kroutil hlavou. Úplně mi to dobře nesepínalo a pociťoval jsem mírné rozčarování. To mi však naštěstí nevydrželo dlouho. Dostáváme totiž velmi poctivou detektivku, která v této době nemá konkurenci. Zásluhu na tom má stále skvělý detektiv Blanc v podání Daniela Craiga, ale hlavně chytrý i vtipný scénář, nápaditá kamera a hravá režie Riana Johnsona. Jenom příště místo až sci-fi prostředí bych neměl problém se držet více při zemi a přiblížit se více k atmosféře knih Agathy Christie, které i skládal holt první (o level lepší) snímek z této nově zaběhnuté série. A já budu doufat v její pokračování. Malé šedé buňky letos dostaly pěkně na frak. ****

Tam kde se naděje ve Star Wars začala ztrácet, tam kde fanouškovské srdce začalo vyhasínat, tak přesně tam se jako blesk z čistého nebe zjevil Andor. A já se za celý internet omlouvám Tonymu Gilroyovi, že kdokoliv pochyboval a tvrdil, že nic jako Andor nepotřebujeme vidět. Toto je to, co jsme vidět potřebovali. Tam kde jiné Star Wars projekty sází na bezdůvodné máchání světelnými meči a přehnaný fanservis, tam si Andor dává načas. Pomalu si buduje své figurky a jejich příběhové archy, nikam nespěchá a o to větší zadostiučinění se dostane při jejich zúročení. Dochází až k tak obrovským zadostiučiněním, že se díky nim objevují pocity, které jsem myslel, že už v této předaleké galaxii nikdy nezažiji. Jenže tam to nekončí. Je totiž protkaný myšlenkami, do kterých každá z postav se svým odlišným názorem na svět dává svůj kus dílu a tvoří tak neuvěřitelně kompaktní celek. I díky zápletce týkající se obyčejných lidí, seriál celkově překvapuje svou dospělostí a hlavně uvědomělostí toho, co chce vlastně odvyprávět. Je tak uspokojující sledovat, že se mu to opravdu daří. Kdybych měl jen něco zkritizovat, zmíním první tři epizody, které jsou o něco slabší než zbytek, ale jinak opravdu překvapení roku a já nemůžu jinak než *****. Haňte mě z fanboyovství, ale Andor je závan něčeho unikátního a nevídaného... No možná pochopíte. Možná ne a já vám to nemám za zlé.