ladynka

Někdo tady zmiňuje scénář a já se musím ptát: Tohle mělo scénář?

Akční scény a famózního Vincenta Zhao beru jako plus, zbytek na můj vkus až příliš překombinovaným gulášem, i když právě v tom jsou mnohé odkazy na dřívější klasické čínské martial arts filmy (7/10).

Větší a mohutnější akce, povrchnější postavy a naivnější splétání příběhu. V jistém smyslu trpí syndromem pokračování (jako návazání na úspěch snímku The Beast Stalker), protože všeho je tu víc a je to i víc vyhrocené, jenže zároveň i značně nekoherentní.

Pominu-li diblíkovskou Jeanette Lin Tsui, kterou upřímně nesnáším, je tohle moje nejoblíbenější komedie od MP & GI - viz můj článek.

Tam kde představitelé HK Nové vlny brali tradiční žánry a objevovali nové formální možnosti filmu (např. Tsui Hark a jeho The Butterfly Murders), zůstává John Woo u konvenčního pojetí žánru wuxia a jeho podoby. Last Hurrah tak nejvíce připomíná poctu hrdinským kouskům Changa Cheh. Poměrně neobvyklá je zde romantická hudba doprovázející souboje hlavních představitelů.

Kung-fu Instructor (jak zní anglický název) se na obale hlásí k volné inspiraci slavným Yojimbem Akiry Kurosawy. A skutečně jde jen o využití kostry příběhu o dvou znesvářených polovinách jednoho městečka a osamělém bojovníkovi stojícím mezi těmito stranami. Hongkonský snímek vypouští jakoukoli nejednoznačnost a sází na jasně profilované typy a vyhraněnost - jedna strana je ta dobrá, druhá je ta zlá, bojovník (v podání Ti Lunga) je jednoznačně kladná postava. Dění se pohybuje přesně v konvencích bojového snímku té doby, tj. jednoduchý děj a motivace postav, přehledně snímané souboje apod. Vzhledem k roku nechybí ani komické situace s Wangem Yu, např. výborná náměsíčnická scénka. Jen škoda, že právě humor se k chladnému a netečnému hlavnímu představiteli příliš nehodí, i když samostatně jsou tyto situace komické (ale je jich poměrně málo). Jako bojový film je prot Kung-fu Instructor opravdu nadprůměrný (zejména bojové sekvence s tyčí), ovšem v porovnání s jinými kung-fu komediemi slabší.

Příliš vykonstruované změny od románové předlohy.

Paní Oliverová je pro mě i v tomto díle mnohem osobitějším a tudíž lepším watsonem než kapitán Hastings.

Otrávily mě zásadní změny proti předloze.

Vražda v Mezopotámii je skvělá románová předloha s originální vraždou psaná v ich-formě (nezvykle je vypravěčem někdo jiný než Hastings, sestra Leatheranová). Filmové zpracování má tradiční podobu poirotovských příběhů s kapitánem (tady vlastně zbytečným), která táhne hlavně silný příběh a exotické prostředí, ale vadí zbytečně dodaná linie k Mercadovi.