MathLover

Expanse - to byl epický konec! ...85% (cca od 3. série) To byl epický konec. Cítím se tak nějak hořkosladce, konec se mi strašně líbil, ale je mi líto, že to končí... Expanse je příklad seriálu, který se podle mě zlepšoval. První řady mě moc nebavily, nějaké díly jsem myslím ani neviděla. Ale jak přestalo jít o neznámé mimozemšťany a protomolekulu, a hlavním tahounem se stala meziplanetární politika - tedy hlavně rozepře a pak i válka mezi Pásem, Marsem a Zemí - najednou to bylo strašně poutavé. Např. postava Naomi, která byla neustále mezi mlýnskými kameny (loajalita k Pásu nebo Zemi, láska k synovi nebo milenci...). Módní guru Avasarala. Pocta sci-fy hrdinům v posledním díle. Prostě pecka!

Boba Fett alias Duna...75% Bylo to trochu jako dívat se na Herbertovu Dunu. Děj se totiž odehrává na pouštní planetě Tatooine, kde se, podobně jako v Duně, hlavní hrdina (mimochodem také pocházející z planety bohaté na vodu) naučí soužití s domorodými písečnými kmeny a osvojí si jejich způsoby. Svou roli zde samozřejmě sehraje i obchod s kořením a Boba Fett se nakonec stane "vůdcem" (ochráncem) této planety (přičemž předvede i "jízdu" na Rancorovi)... Vzhledem k tomu, že se nacházíme na planetě, kde vyrůstal Luke Skywalker, který v seriálu ostatně také vystupuje, samozřejmě zde (kromě reálií z Duny) převládaly hlavně osvědčené a "všemi milované" reálie ze světa Star Wars. A kdo by přímo nemiloval malého Baby Yodu, kterého jsme si v Mandalorianovi všichni oblíbili...O to bolestnější pak bylo sledovat, jak si malý roztomilý "zelenoušatec" musí vybrat mezi životem s Mandalorianem a jediským výcvikem... Seriál se mi celkově líbil (cítila jsem nostalgii i nosná SW témata, jako třeba boj proti utlačovatelům - což je v těchto dnech dost důležité!).

Osvěžující muž se zaječíma ušima...80% Velmi originálně odvyprávěný příběh. Osobitý, často smutný, ale s lehkostí podaný. Naprosto báječní herci - Krobot klasika, Kaiser překvapil, Kronerová jako vždy skvělá a Alexandru miluju už od shlédnutí filmu O těle a duši. Ještě lepší než Krobotův smutný vyhořelý spisovatel byl tragický příběh zajíce a býka.... Bylo to prostě osvěžující! Což je trochu paradox vzhledem k tematice filmu (vyhořelý umělec, stárnutí, osamělost, rodinné peripetie apod.). Moje babička při východu z kina říkala: "to bylo mnohem lepší než celej Zátopek..." (s odkazem na víkendové předávání Českých Lvů, kde Zátopek jednoznačně vítězil napříč kategoriemi). Tím vůbec nechci jmenovaný film kritizovat nebo filmy porovnávat, jen mě mile překvapilo takto pozitivní přijetí u "různých generací" - na filmu jsem byla v kině, kde bylo celkem asi 5 osob, ale chvílemi se kolem mě ozýval tak hurónský smích, že jsem měla pocit, že jsem v zaplněném kinosále. A i já jsem se dobře bavila, někdy mi Krobotovo (Josefovo) vyprávění přišlo naprosto geniální: "Muž srazil zajíce ..................................................a tak se rozhodl, že ho sní." :):):)