Marhrb

Dlouho jsem se tomuhle filmu vyhýbal a ani vlastně nakonec nevím proč. Možná jsem si jenom myslel, že mě to nebude bavit. Ha, chyba lávky. Tarantinovi jsem tentokrát nevěřil, ale hluboce jsem se mýlil. Ještě, když jsem se na začátku koukal do obličeje Ježíše na pomníčku přes dobrou minutu a půl pizzy už obdivovalo mé útrobí, říkal jsem si, co jsem to zas vybral k pokrmu. Pak to ale začalo a od replik herců a kamery až po hudbu, všechno sedělo jak p* na prkýnku a divák cítil jasný rukopis režiséra. Vlastně jsem se taky po dlouhé době u filmu fakt zasmál, i přesto, že někdy s trošku zahanbeným pocitem, jaká blbost mě vždycky dostane. Jacksonovo líčení o dobrodružstvích jeho masivního přirození, nebo odpověď na "žádnou druhou pistoli nemám", "tak ji sakra rychle koukej vysrat, nebo do dvou sekund střílím" jsou jenom střípky, ale zároveň taky prvky, proč to násilí nepůsobí tak brutálně. Milovník krve a bezhlavých těl rozhodně nejsem, ale tady je to prostě něco jinýho, nemá to tu krvelačnost a člověk má pocit, že to k tomu celku prostě patří a že bez toho by ten starej dobrej divokej západ nebyl tak nazlobenej a scházely by mu ty potřebné zoubky kousavé atmosféry. A navíc je tady černá slečna Marplová, která poněkud netradičním a trochu smrtícím způsobem vysvětlí divákovi, co se tam sakra stalo. A krom toho se člověk vrací v ději zpět, sleduje různé postavy a jejich počínání a snaží se chytit všechny detaily, co se tam jenom mihnou. Byl bych hnidopich a musel déle přemýšlet, abych našel něco, co tam vrzalo a rušilo. A když už jsme u toho, po dlouhé době taky film zcela bez sexu a intimního laskání. Asketa nejsem, ale poslední dobou mám pocit určité přesycenosti touto kratochvílí ve filmech i seriálech. Nadto se vše vrcholí pořádnou westernovou pif-paf scénou, která je sice trochu jiná, než v klasických "divokozápadních" kovbojkách, ale vezme vás za koule, a to doslova (pochopí jen ten, kdo měl již tu čest shlédnout do konce).

Přiznám se, že 4* dávám i kvůli neotřelému prostředí a zajímavě zabudovanému žánru hudby, ke kterému mám blízko. Nemohl jsem si tedy nevšimnout hudby Napalm Death nebo Slayer hrající na pozadí scén. Titulky uvádějí i Obituary. Od studia A24 jsem několik filmů viděl a počítal jsem tak s jistým psychickým vypětím. Pokud bych hledal v šupleti horor na večer, asi bych ale tenhle film viděl jako thriller než jako horor a v noci se pak klidně šel vyčůrat. Začátek filmu se spíš podobal dokumentu o jedné z old school punkových kapel, nicméně další část spojená s neonazi scénou přinesla od prvních okamžiků nekomfortní tíživé očekávání. Jo, to se nakonec naplnilo. Jen po tom, co se rozeběhne všechna ta krvavá "špína", všechny ústřední postavy, které divák sleduje, reagují extrémně impulzivně a nelogicky. Snažil jsem se to obhajovat tím, že je to logickým vyústěním psychického vypětí, traumatického zamrznutí, chybějícím intelektem punkové skupiny nebo alkoholem, který přemazal část mozku. S postupem času jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli mě to neskutečně štve nebo jestli jen těžko snáším napětí, které by se dalo krájet jako lidé v tomhle snímku. Je to nakonec jeden z filmů, který se mi těžko hodnotí, nepřináší žádnou hlubokou myšlenku, mozek ho dlouho asi nepodrží, ale nutil mě zůstat přikovaného ke gauči a zatínat pěst v tendenci ublížit obrazovce. Znamená to, že kamera mě bavila, atmosféra byla uvěřitelná, výkony herců taktéž. Scénář ale v rámci jednání hlavních protagonistů trochu kulhal. Nakonec vlastně docela dobré, ale v ideálním světě bych dal 3,5.