kdosi

Zákusek miniaturní, ale tak lahodný, že by kvůli němu člověk klidně jel na druhý konec města. Jiránek je v podstatě filosof.

Do Křenkové jsem se na dvě hodiny zamiloval, takže jsem pak krotil své nadšení z filmu, říkal jsem si, buď objektivní. Ale pak jsem zjistil, že už jsem ji viděl ve vícero dílech a takový efekt to na mě nemělo (ani jsem si ji nezapamatoval) - čili to je tím, jak je postava napsána, tím, jak ji zahrála, tím, jak je celý film natočen a o čem je. Výhrady by drobné byly, včetně některými zmiňované tezovitosti, ale čím jsem starší, tím více upřednostňuji sdělení, třeba i tezovité, oproti manýře, třeba i skvostné. A to sdělení za mě je, že nositele jednoduchých řešení a zkratkovitého myšlení je třeba včas počastovat nějakým zvučným vulgarismem a snažit se o pochopení a pomoc, i když to vždy nedopadne úplně po americku.

Nejsem si jistý, nakolik historicky přesně je podáno soudní přelíčení s autorem románu (rámcově to samozřejmě odpovídá) a jestli úplně souzním s interpretací samotné knihy, kterou film nabízí implicitně (převyprávěním) i explicitně (prostřednictvím obhajoby). Ale právě to mě možná (narozdíl od předešlých zfilmování) přiměje se k onomu pozoruhodnému dílu vrátit. Jinak snaha obě linky efektně propojit v rovině děje zhmotněnou postavou byla trochu laciná, o to více se to ale povedlo dobře načasovanými prostřihy. Hlavní představitelka mi do toho zprvu trochu typově neseděla, ale ukázala se jako skvělá. Shlédnuto na slovenské televizi v hlavním vysílacím čase, s možností volby originálu s titulky, třeba se taky dočkáme (někdy po půlnoci, pod nějakým "kreativním" názvem), když už jsme prý ti evropštější.