Mr.Dogman

Několikrát jsem za tenhle film řekl ,,To je hustý" Já vím, můžete to brát jako mé puberťácké hlášky, ale má to značit to, že mě film nepřestal udivovat. Byl naprosto geniální. Je to určit také mou slabosti pro časové změny a podobně. Změní se jedna věc, změní se druhá. A nikdo vůbec neví, že to co se stalo, by se někdy stalo. Proč taky? Nad vynikajícím koncem se dá jedině rozplývat. Viděl jsem film dvakrtá, a je to lepší, protože se lépe pochopí. Až ho zase někdy budou dávat potřetí, podívám se znovu, a třeba najdu opět nějaké okouzlující detaily. Těším se na shledanou.

Zábavné a s mím oblíbeným tématem - cestování v čase. 80 léta jsou podaná zábavně a stylově. I když jsem je nikdy nezažil, po tomhle bych je rád viděl :D Líbili se mi taky herecké výkony, a to hlavně Craiga Robinsona. Tenhle film je vtipný, stylový a plný "odkazů".

Díl na úrovni třetího dílu. Tématika hry je tomu vlastně i dost podobná. Konečně se pořádně “vrátila“ i má oblíbenkyně Amanda. Ale proč vlastně komentář píšu? Je to kvůli nadupanému konci filmu. Nemyslím tím, že by nejvíce šokoval, spíš jak byl sestříhán, hudební podkres a tak všechno. Prostě budete čumět. P.S. Nezapomeňte počkat na konec titulků ;)

Tak konečně zase díl, který nebyl překombinovaný. Změna režiséra tedy pomohla, ale samotná hra ztratila atmosféru. Šokující konec tentokrát nenastal, ale to dovedu přehlédnout, když se v ději konečně (po extra nepřehledné čtyřce) bez problémů vyznáte. Začal jsem se bát, že po čtyřce se mi SAW už nebude líbit. Není to pravda, díky tomuto dílu.

Zábavnější a svižnější než jednička. Asi si proti sobě hodně lidí poštvu, ale mě to opravdu bavilo víc, než jednička, která byla pořád o tom samém. Tady je to aspoň trochu různorodé. Těším se, až uvidím trojku.

Emotivní příběh jedné ženy, jejich dětí a nemoci jednoho z nich. A nejen ji, ale i lidí kolem nich, kteří každý mají své problémy. Film, který klasicky ukazuje, jak je na tom každý vlastně dobře, ale není tak emotivní jak by si nejspíše tvůrci přáli. Opravdu ve mně nevyvolal takové emoce, jako například Výměna, a to je škoda, protože je to film, na emocích založený. Jinak vše v pohodě, tři hvězdy jsou myslím optimální.

Český název je trefný. Opravdu se díváme na zrození šampiona, a to velmi příjemným způsobem. Se všemi neúspěchy i úspěchy, se všemi ztrátami a dary. Je to až moc americké, ale i tak, je to reálné. Sandru Bullock jako Leigh Anne jsem si oblíbil. Je to rázná žena, která ale miluje svou rodinu. Ze začátku jsem ji ale opravdu nemohl vystát. Sandra ji prostě zahrála perfektně. Blinde Side je oscarový film, který ale není v přímce ostatních oscarových filmů Zaplať pánbůh za to. Aspoň jednou za čas.

Mám z filmu příjemný pocit. Je to pohodový film, který mě nenudil. Jsem kluk, ale co...Myslím, že pokud není chlap moc náročný, může se na to v pohodě dívat. Když to srovnám s předchozím dílem (se seriálem srovnávat nemůžu, viděl jsem jen pár dílů), možná to oproti němu trochu ztrácí tempo. To je ale asi tak vše, v čem je horší. Vtipu to má stejně - není ho tam moc, ale stačí to. Je to film o vztazích. A bohaté (peněžně) životy hlavních hrdinů jsou tu na zpestření. Na příjemné zpestření.

Stejné písečné exteriéry začnou nudit, a protože tohle není rozhodně film, který by nudit měl, dávám 3 hvězdy.

Film je známý svým depresivním zpracováním, ale to je pro jeho tématiku velice vhodné. Naopak, není to ani přehnané až nelogické. Například se mi velice líbilo různorodé chování dvou hlavních postav. Harry je na drogách závislý, ale přesto si je shání dál, protože si myslí, že bez nich to už nejde, jenže si zároveň uvědomuje, že to, co dělá je špatné. Za to jeho matka Sára si nedokáže přiznat, že dělá vinu a vždy si bude myslet jen to svoje. Dále je film známý také svou depresivní hudbou, a to hlavně skladbou „Requiem for a dream“ od Clinta Mansella, kterou jsem znal ještě před tím, než jsem vůbec věděl o tomto filmu. Hudba velmi dobře dokresluje filmovou atmosféru, i když si myslím, že kdybych hlavní skladbu neznal, zapůsobil by na mě ve filmu ještě o něco víc. „Requiem za sen“ je film, na který nikdy nezapomenete. Budete na něj myslet, když vám někdo nabídne drogu, ale také, když ji někomu budete nabízet vy. „Requiem za sen“ vás donutí se zamyslet nad světem kolem sebe a zamyslet se sám nad sebou. „Jak bych se zachoval já?“, „Dokázal bych se vymanit ze spárů temnoty?“ a konečně „Odolal bych?“. To jsou věty, které si možná budete pokládat večer před spaním, po zhlédnutí tohoto filmu. Co si z filmu odnáším já? Ač to nejspíše nebyl jeho hlavní záměr, odcházím se vzpomínkou na dokonalou hudbu.