Třináct životů

Kromě toho, že je to jednoduše řečeno skvělý film, to má ještě zvláštní meta vrstvu, která celku dodává nečekaný wow efekt. Vědomí, že za kamerou stojí Ron Howard. Velmistr let devadesátých v posledních deseti letech dopadl párkrát na naprosté dno, a zdálo se, že už se s ním nedá moc počítat. Třináct životů je podobně oslnivý comback jako před pár lety Millerův Mad Max: Šílená jízda. V něčem je to ten starý dobrý Howard, ale v celku je to poučené tu z Greengrase, jinde z chladu autentických doku záběrů... A vidět Mortensena a Farrella v dokonale civilních, přesných rolích, už je jen třešnička na dortu. O filmu je nejlepší nic nevědět (pokud to jde), ale i když člověk ví jak to celé bude, užije si precizní formu a technický precizní způsob vyprávění. (13.08.2022)

Tenhle skoro dokumentární styl mi nesedí a kdejakej přiblblej, citově vyděračskej katastrofickej biják ze mě vytlačil mnohem víc emocí. Že jsou hlavní postavy Mortensena a Farrella zredukované na šarže "ten nabručenej" a "ten empatickej" a ani ostatní postavy nezaujmou/nedostanou prostor nepomáhá, stejně jako přílišná délka. (14.01.2023)

Prvé mínus je, že človek vie koniec tohto príbehu vopred, takže chýba moment prekvapenia. Ale to chýba aj pri Titaniku. Na druhej strane tu nechýbajú napínavé scény, kde vďaka kamere a záberom pod vodou dostávame husiu kožu. Bolo tu ale materiálu na dve a pol hodiny? Dlhá stopáž dáva priestor na opakovanie toho istého a trocha začína nudiť. (09.08.2022)

Po nadšených recenziách si sadnete, rozbalíte nejaké to pochutenstvo a začínate vklzávať do potencionálneho emotívneho dobrodružstva. Podľa skutočných udalostí, režírované majstrom v obore, s klbkom skvelých hercov a sugestívnym remeselným spracovaním. A kým bola jaskyňa plná dramatických kľučiek, tesných otvorov a iných nebezpečných zákutí, film samotný tak nepôsobí. Ide sa po stále tej istej dramatickej lajne, s minimálnou gradáciou, na ktorú ste však nanešťastie naladený aj vy. (15.11.2022)

Tento film to neměl semnou lehké. Nečekal jsem upřímně, že mě dostane tolik, jako ostatní tady. Z důvodu, že jednak jsem viděl zrovna v poslední době ty méně kvalitní počiny pana Rona H. Pro mě jimi byli tento a tento. Pak tu hraje faktor to, že já nesnáším tyto dramata ze skutečných událostí,  protože je mi z nich často úzko a snaží se z vás vytřískat všechny možné emoce a snaží se své nedostatky skrýt za nesmírnou dávkou patosu. To zde avšak naštěstí neplatí a i já byl strhnut tímto vyjevením hrůzostrašné události, která se stala v roce 2018 a získala si celosvětovou pozornost a i pomoc. Měl jsem velké štěstí, že nejsem nevěděl, jak to tehdy dopadlo, takže jsem byl vskutku napnutý až dokonce. Film má sice poměrně děsivější stopáž, ale je nutné říct, že  nemrhá vašim časem a téměř okamžitě jde na věc. Poměrně věrně  mapuje události, jak šli za sebou a odchylek je tu pomálu, což je dobré vědět. Hlavními postavami tohoto filmu, by se dali nazvat dva potápěči, kteří byli poslání také pomoc našemu fotbalovému týmu. Postava, kterou tu hrál Colin, měla pravděpodobně být jakým si emočním pojítkem filmu, avšak pro mě si většinu filmu ukradla postava, kterou hrál Viggo, který ji zahrál neskutečně a to jen díky malým nuancím. Navíc by se dalo říct, že na první pohled je tato pesimistická figurka necitlivá... Přitom opak je pravdou. Film samotný, se tak moc snaží vám přenést co nejautentičtější zážitek, že například hudba je zde minimálně a režie se nepokouší o nic nového, co by to mohlo vyrušit daný zážitek. Atmosféra zhruba v půlce filmu začne radikálně houstnout, kdy občas i lehce ztratí tempo, nicméně musím neskutečně poděkovat Ronovi, že netlačil na pilu, jako valná většina ostatních a mimo malé škádlení vašich nervů, jako například občasné spadnutí kamenů na naše hrdiny či vyhrocené ztracení jehel pod vodou, si nepotřebuje situaci uměle nafukovat a nedramatizuje tedy zbytečně.  Také poutavě znázorňuje samotné potápění. Musím zmínit, že mě extrémně bavil nápad, se kterým Rick přišel v půlce filmu, protože nejen, že to do té doby nikdo neudělal, ale je to vlastně geniální a neskutečně mi to případnou záchranu chlapců osvěžilo a vlastně i vnitřně uklidnilo. Ještě více mě dostalo zjištění, že tohle fikce nebyla. Tento film, také velmi dobře vyzdvihává, jak šlechetně se tehdy Thajsko a jeho obyvatelé zachovali. Lehce to stále dokazujeme, že my lidé dokážeme v nejhorším držet při sobě. Samotná finální záchrana mě zcela pohltila a nejen, že mi bylo neskutečně úzko, protože trpím klaustrofobii, ale i tím, že sama příroda úplně nešla na ruku naším zachráncům a nechtěla životy chlapců pustit jen tak. Jakmile bylo po záchraně, tak jsem pociťoval neskutečnou euforii za všechny co přežili. Dlouho jsem nepřál nějakým hrdinům šťastný konec, jako těm zde za muka co prožili.  Slabších 9 z 10.  PS : Ten dort bych si dal s nimi a závěrečné titulky, které dovyprávějí události po této, jen potvrdili moji víru v lidstvo..... (07.01.2023)