Reklama

Reklama

Utrpení Panny orleánské

  • Francie La Passion de Jeanne d'Arc (více)

Obsahy(1)

Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG. (Febiofest)

(více)

Recenze (129)

kinej 

všechny recenze uživatele

Co se dá psát o klasice takového formátu? Osobně mě uchvhátila jakási fllmovost tohoto díla. Již od prvního švenku, přejíždějícím přes soudní síň. zachycujícím círekvní pohlaváry v družných hovorech, totiž není pochyb o tom, že Dreyerovi se podařilo vytvořit velmi přirozeně půobící svět, kde se nenosí afektované předimenzované teatrální herectví. Naopak vše působí velice reálně a díky koncepci scénáře, která zachycuje pouze samotný proces vyvolává film velice sugestivní dojem. Nejvíce působivé mi přišly detailní záběry obličejů soudců, které s jejich herectvím navozují znepokojivou atmoséfru doby, kdy bych rozhodně nechtěl žít. Filmy je navíc pojat celkem neutrálně, nikoho nesoudí a díky téměř rekonstručnímu postupu může sloužit jako svědectví o bestialtiě oné doby. Geniální díla nepodléhají zubu času a to je i případ tohoto filmu, v němž je taková porce vyspělé filmařiny, že film vůbec nepůsobí archaicky. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Vyprávění založené na detailních záběrech rozvášněných postav má zásluhou typologicky přesně obsazených a skvěle hrajících herců svou nepopsatelnou sílu, stejně jako osobitá režie na pomezí několika tehdejších filmařských hnutí a přístupů, ale s přibývajícími minutami kouzlo vyprchává, a jelikož je jasné, jak všechno skončí, zdá se mi celý film spíše jako trpělivá ukázka dobového režijního skillu než jako působivý osudový příběh. Dodatečně zakomponovaná hudba každopádně fenomenální... ()

Reklama

Cimr 

všechny recenze uživatele

Nemám rád pořekadlo "méně je někdy více". Podle mě dost často zakrývá neschopnost umělců ponořit se hlouběji; zkrátka více je více a méně je méně! Tak takhle já mám v tom světě jasno, když se náhle objeví Carl Dreyer a ukáže mi film, ve kterém není nic jiného než dvě místnosti, jeden kůl a spousta tváří. A najednou je mi jasné, že to, jak mě svým filmem totálně dostal, by se mu určitě nepovedlo, kdyby to byl výpravný velkofilm se spoustou hereckých hvězd a akčních scén... A ano, krucinál, méně je někdy více! ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu netradičně natočený film libující si ve velkém množství detailů zcela nenalíčených tváří, které mají ještě více zdůraznit utrpení a bezvýchodnost zobrazované situace. Utrpení Panny orleánské je nadčasovým snímkem, který dokáže oslovit i dnešního diváka a to zejména díky kameře a vynikajícímu herectví Marie Falconetti. Jeden z klenotů éry němé kinematografie, který budí respekt i v dnešní přemodernizované a zdigitalizované době. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Nepopsatelně strhující film, v němž se mísí vlivy německého expresionismu (výprava Hermanna Warma), kammerspielu (kameraman Rudolph Maté spolupracoval dříve s Karlem Freundem) a sovětské montážní školy. Těžko si zachovat odstup a chladně analyzovat geniální střih, přerámovávání, nezvyklé pohyby a úhly kamery, bolestivě realistické herectví, vytváření takřka abstraktního prostoru mimo prostor a čas (ustavující záběry chybí, velké detaily převládají)... Je jich zde hodně - důvodů, proč se dívám na filmy a nepřestávám nad nimi žasnout. Podmanivost detailu, síla obrazu. Maximální. 90% ()

Galerie (93)

Zajímavosti (19)

  • Na filmu se pracovalo rok a půl. (Kulmon)
  • První verze negativu krátce po dokončení shořela. Jelikož přetáčení celého snímku nepřicházelo v úvahu, byl Carl Theodor Dreyer donucen film sestříhat ze záběrů, které při tvorbě původní verze vyřadil. (Marla Singer)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Související novinky

Seversky laděné Filmale 2009

Seversky laděné Filmale 2009

05.09.2009

Ve dnech 18. – 20. 9. 2009 pořádají kino Květen v Novém Jičíně a Biograf Artefakt již 4. ročník filmové přehlídky Filmale 2009, letos zaměřené na severskou kinematografii. Festivalová skladba je… (více)

Reklama

Reklama