Dentista

Synonymum pitomosti. Dentista není příliš brutální ani nepříjemný (trhání zoubků v Živých mrtvých ve mně vzbudilo víc nepříjemných pocitů, než celé tohle cosi), a to říkám já, člověk s panickou fóbií ze zubařů. Když si uvědomíme, že na příběhu o pomateném magorovi není originálního zhola nic, krom onoho zubařského prostředí, nevyužitý potenciál zamrzí o to víc. Jediný splněný předpoklad je tedy jen v záporákovi, protože takhle odporně nesympatického bastarda bych umlátil židlí nejspíše hned ve dveřích, a ve scénách kolem čističe bazénů. (15.12.2008)

Perly v inak svinskej grcanici sú minimálne tri: 1. okázale starosvetsky dekadentná dentálna izba - raj zatuchnutej romantiky a operných árií sa tu snúbi s trhaním zdravých zubov, 2. nástroje, používané zubárom vo chvíľach halucinačnej nasranosti, pripomínajú skôr kovové monštruozity používané pri rozoberaní chrupu mŕtvol; vtedy je nevyhnutné nasilu roztiahnuť ozrutnými kovovými maticami čeľuste nebožtíkov, 3. scéna rozpidlikania pacientkinej zdravej stoličky vŕtačkou na kokosovú múčku. (27.04.2009)

„Dentista“ je dobrý film, i když nemusí naplnit vaše očekávání. Tohle opravdu není něco, co je extra krvavé, ale já si myslím, že právě zvolená cesta menšího naturalismu, je v tomhle případě ku prospěchu věci. Zubní křeslo je natolik známé prostředí, že si dokážete děs snadno domyslet a budete při některých scénách přivírat oči, protože jinak by se vám mohlo udělat opravdu špatně. (13.08.2015)

Já to říkám furt, zubaři jsou sadističtí psychopati, s nimiž není radno přicházet do styku. Yuznovi se tenhle místy sadistický, ale převážně psychologický hororový thriller docela povedl. Zásluhu na tom má i výborný herecký výkon hlavního představitele a jeho scénáristicky dobře vybudovaná a propracovaná halucinačně-hygienicko-psychopatická úchylka. (13.08.2009)

Dnes už je tento "horror" trochu vyčpělý ... Osobně se zubařů už dávno nebojím, goreefektů ve filmu je málo, napětí nulové a děj v podstatě o ničem. Co je ale výborné, tak typický Yuznův humor a všelijaké narážky, které si člověk snad napoprvé ani neuvědomí. Ocenit se musí i na svoji dobu přítomnost nějaké té nahoty, i když pomálu ... Konec mi přišel až neuvěřitelně zbetečně natahovaný a zdlouhavý, klidně by šel zkrátit o dobrých 15 minut. Docela dobře byla také zpracována postupná změna hlavního "antihrdiny" pod vlivem psychického onemocnění a vysazení léků ... Dobře koukatelné, ale už to prostě dnes není ono... (12.12.2008)