Jen vraždy v budově

Během první série jsem to chtěla vzdát a upřímně jsem nechápala to vysoké hodnocení, které seriál má... Nakonec jsem přece jen dokoukala nejen první sérii, ale dala šanci i druhé, takže můžu hodnotit jakožto divák, který viděl všechny doposud vyšlé díly (cliffhanger samozřejmě napovídá, že bude i třetí série). Ale aby bylo jasno, ani druhá série můj dojem příliš nevylepšila. Hlavním problémem seriálu je to, jak je špatně napsaný. Námět sice originální, styl vyprávění a práce s časem (flashbacky, postupné odkrývání událostí…) se taky dají označit za neotřelé, ale co ty postavy! Postavy a jejich vývoj vztahů jsou tak špatně napsané, až to bolí! Je to hrozně nepřirozené, umělé… a divák pak jen těžko hledá sympatie k postavám a ztotožňuje se s nimi. Už jen to, jak se hned zkraje seriálu dá hlavní trojice dohromady a utvoří nerozlučnou partu. Marně jsem hledala nějaké opodstatnění, proč se vůbec spřátelili. Řešení případů vražd mi jako divákovi nestačí, pokud postavy nezažehnou jiskru zájmu. Několik prvních dílů mi proto přišlo hrozně nudných a nezajímavých. Postupně jsem si pak na hlavní trojici zvykla a přijala jsem fakt, že jsou zkrátka nerozluční přátelé, takže pak už se na druhou sérii koukalo o něco lépe. Ale zábava to i tak nebyla. Na to, že má jít o komedii, to vlastně příliš vtipné není. A to spletité propojení postav a případy vražd jsou popravdě dost přitažené za vlasy (což je asi věc stylu, takže svým způsobem chápu…). Bohužel mimo tři hlavní postavy, které minimálně hrají dobří herci (což trochu vyvažuje ten špatně napsaný scénář), není v seriálu žádná jiná skutečně zajímavá vedlejší postava. Což je dost smutné a je to jen další důvod, proč mě seriál nechytl. Vedlejší postavy se dají rozdělit na dvě kategorie – postavy koukatelné a postavy iritující. Většina postav byla sice koukatelná a divák tak nějak přijal, že v příběhu jsou, ale nebyly vysloveně zajímavé… Z těch lepších postav se dá započítat třeba umělkyně, kterou hraje Cara Delevingne ve druhé sérii, a pár dalších ucházejících (Theo, Lucy, Poppy…). Seriál má ale poměrně velké procento „otravných postav“. Detektivka Williamsová, která se objevuje nejen v první sérii, ale bohužel i ve druhé, byla vysloveně na zabití. Otravnost této postavy způsobuje nejenom to, jak je špatně napsaná (viz třeba to, že se tam na pozadí rozehrává nějaký jakože složitý vztah s její partnerkou, se kterou si pořizují dítě, až na to, že pozadí této postavy se v seriálu ukazuje být samoúčelné a zbytečné…), ale bohužel i to, jak je špatně zahraná. Herečka (Da'Vine Joy Randolph) zaujala pozici „seriózní“ drsné detektivky, která dělá z lidí blbce, ale jako divák jí to zkrátka nežeru. A to, jak v jednom kuse měla ruce v kapsách, mě neskutečně vytáčelo (v takové míře je to často známka toho, že herec neví, co s rukama). Další otravné postavy byly různorodí fanoušci podcastu, kolem kterého se celý příběh točí. Opět šlo o dost zbytečné postavy, které příběhu nic moc nedávají. Když se naopak v příběhu ve druhé sérii objevila Amy Schumer, měla jsem za to, že její postava bude nějak důležitá, ale opět to vyšumělo v další otravnou nepodstatnou postavu. Ve výsledku to na mě působilo tak, že na to, že seriál neumí pracovat s postavami (že jsou špatně napsané), se ohání až zbytečně velkým množstvím postav, které ale nefungují. I když jsem si zvykla aspoň na tři hlavní postavy a oceňuju jejich herecké výkony, celkový zážitek je pro mě nanejvýše průměrný. Na postavách a jejich osudech mi bohužel nezáleželo, a tak to nebylo ani napínavé, ani zábavné… Nad tímto seriálem tedy krčím rameny s určitým nepochopením, jak je možné, že má takové ohlasy. Ani má oblíbená Selena Gomez nepomohla, abych tomu dala víc než 3 hvězdy. ~(3,2★)~ (11.10.2022) (méně) (více)