Režie:
Kenneth BranaghScénář:
Kenneth BranaghKamera:
Haris ZambarloukosHrají:
Jude Hill, Jamie Dornan, Caitríona Balfe, Ciarán Hinds, Judi Dench, Lewis McAskie, Lara McDonnell, Gerard Horan, Turlough Convery, Conor MacNeill (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Buddy (Jude Hill) je devítiletý kluk, který má pocit, že mu patří celý svět, který se aktuálně omezuje na ulice rodného Belfastu. Tady prožívá pravá klukovská dobrodružství a první lásku (respektive se o ni neohrabaně snaží). Když potřebuje poradit, může se obrátit na babičku s dědou (Judi Dench a Ciarán Hinds), když potřebuje ošetřit odřené koleno nebo obejmout, má na to milující maminku (Caitriona Balfe), a tatínek (Jamie Dornan) je tu především od toho to, aby měl Buddy ke komu vzhlížet. Přehledný, bezpečný a srozumitelný svět konce šedesátých let minulého století však začnou narušovat sociální a náboženské konflikty, které se valí celým Belfastem a nevyhnutelně zavítají i do jejich ulice. Hrdinové a zlosynové, na které si Buddy a jeho kamarádi do té doby jenom hráli, jsou najednou všude kolem. Kam v tomhle proměněném světě bude patřit Buddyho rodina? (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (130)
Branagh napodobnil Cuarónovu Romu, keď si v čiernobielom obale zaspomínal, ako vyrastal v neľahkých časoch v rodnej štvrti. Po viacerých stránkach však jeho Belfast pôsobí rozporuplne a nesúrodo. Obrazová stránka je elegantne uhladená, miestami ale zbytočne rušivá (viď tie samoúčelné, nehodiace sa rakurzy neraz pripomínajúce Sin City či Rodinu Adamsovcov). Príbeh zasa balansuje na barikáde medzi „svěrákovskou“ tragikomédiou a civilnou rodinnou drámou. Akoby tam režisér chcel dať všetko, ale ono to spolu proste neladí. To neustále upozorňovanie na formu je rušivé. Moja recenzia. ()
Film, který si s největší pravděpodobností odnese oscara za film roku. Hezky si na to koukalo, dobře to ubíhalo, velice pěkná kamera a velice dobrý casting od dětských herců až po ty dospělé, ve své podstatně však ne příliš důležitý film. Nečekejte žádné velké drama, ani nečekejte, že by vám film něco předal, on se o to vlastně asi ani Kenneth nepokoušel, jednoduše si natočil osobní autobiografický snímek věnovaný jednomu období jeho rodiny. Nic víc, ale vlastně ani nic míň. ()
Velmi intimní a osobní příběh Kennetha Branagha a několika dalších Irů, kteří tohle prožívali. Pro mě to žádný dopad nemělo. Nevěděla jsem, že se něco takového dělo, takže plus za to, že jsem se něco dozvěděla. Kamera je úžasná a černobílé zpracování jakbysmet. Líbil se mi ten kontrast mezi černobílem a filmy v kinech, které byly barevné, nádherná práce. Místy mi to připomínalo naše české Po srtrništi bos. Zajímavý nápad, ale nic moc dokonalého. Věřím, že pro Kennetha se jedná o důležitý film, na který je nesmírně pyšný a to je dobře. Mě to ale nijak neoslovilo. Herecky, vizuálně dokonalé. Scénář trochu pošlapává, místy nudí, ale nic, co by mi mělo utkvět v paměti. ()
Wow, wow, wow! Belfast je nejautentičtěji, nejupřímněji a nejumělečtěji natočeným filmem roku 2021. V kině se mi dostalo neskutečného emociálního zážitku, který ve mně bude rezonovat ještě dlouhou dobu. Kennethu Branaghovi se podařilo natočit velmi niterný a osobitý snímek, ve kterém diváka prostřednictvím devítiletého hocha Buddyho, seznamuje se svými pocity, jež zažíval při vyrůstání v severoirském Belfastu předtím, než se se svou rodinou přestěhoval do Anglie. Belfast divákovi ukazuje, jak komplikované bylo pro rodiny s dětmi žít v místech etnicko-nacionalistického konfliktu, který měl především politický a náboženský přesah. Branaghovi se daří stejně jako Taiku Waititimu v Králíčkovi Jojo či Del Torovi ve Faunovém Labyrintu otevřít řadu citlivých témat, a to nejen těch, které jsou typické pro období válečných nepokojů, jako jsou rodina, svoboda, přátelé či zdraví, ale též těch, které jsou typické pro dospívání – škola, výchova, láska, snění. To vše snoubí režisér dohromady v příjemné 98 minutové stopáži, a emotivním stylem natáčení dokáže v divákovi vyvolat spoustu vzpomínek z vlastního dětství. Belfast je bez debat tím nejsilnějším a nejlepším americkým filmem, který šel v roce 2021 do kin. Velké doporučení všem! 💯 (24.02.2022) ()
„PRO TY, KTERÝ ZŮSTALI, PRO TY, KTERÝ ODEŠLI A PRO VŠECHNY TY, JEŽ BYLI ZTRACENI…“ Vzpomínkovej film pro všechny Iry. Asi teda… ale určitě pro ty z Belfastu! Takový vyprávění – očima malýho kluka o roce 1969 a počátku toho neuvěřitelně dlouho trvajícího bordelu. K tomu hraje sentimentální soundtrack… a sleduju rodinu, která – asi jako mnoho dalších, stála před rozhodnutím. Je to taková pohodová nuda, kterou by mohlo rozčísnout jen něco kurevsky tragickýho (si říkám). No nic – takovej srozumitelnej „arťák“. Ovšem pro Iry. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy, který maj reálnej základ. 2.) Miluju hudbu Van Morrisona. /// Thx za titule „lacotaraba“. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (35)
Zajímavosti (4)
- Ciarán Hinds (Pop) a Kenneth Branagh vyrůstali ve stejné části Belfastu a oba navštěvovali Královskou akademii dramatického umění (RADA), ale protože je od sebe dělí několik let, nikdy se nepotkali. (HellFire)
- Děj filmu vychází ze skutečných událostí, které režisér Kenneth Branagh zažíval v dětství. K napsání scénáře inspiroval Branagha jeho přítel a herecký kolega John Sessions, který zemřel ještě před uvedením filmu do kin. (HellFire)
- Několik členů štábu se ve skutečnosti narodilo v Belfastu, včetně Kennetha Branagha, Jamieho Dornana, Ciarána Hindse, Josie Walker (tetička Violet) a Van Morrison (autor soundtracku). (HellFire)
Reklama