Belfast

Když se řekne Kenneth Branagh, co mi vytane na mysli? Určitě Shakespeare, sekundárně dokonalý Heydrich ve Wannsee, úžasně zpracovaná Popelka, severské krimi, Agatha Christie. Dokáže zpracovat či zahrát naprosto odlišná témata a role. Ve svém věku se pustil nejspíše do vlastních vzpomínek a posbíral ansámbl složený z rodáků ze severoirské metropole. Vizuálně překrásné, obsahově bych přece jen asi něco dodal, avšak uvědomuji si, že očima malého chlapce máme možnosti omezené. Nějaká cena určitě ještě bude, Glóbem za scénář to určitě nekončí. (30.01.2022)

Vzhľadom na ohlasy som sa trochu obával akademickej nudy. Avšak aj napriek tomu, že si Belfast nakrútil Branagh predovšetkým pre seba, tak nezabudol ani na divákov. Film má solídne tempo, je plný života, aj keď je hlavnou postavou, viac menej, malý chlapec, tak pohľad na vec nie je čisto detský, ale nájde sa viacero temných momentov. Čiže nakoniec je film presne opačný ako som čakal. Nechýba ani motív Mesiaca, respektíve dlhej cesty podobnej k ceste na Mesiac, čo sa k dobe hodí. Osobne by som si na mieste Buddyho otca zvolil Vancouver. (23.07.2023)

Vyprávění o zrychleném dospívání a stezku po domově. O teen problemech napriklad jak hovorit s divkou. Je to sladke se sokujicim nasilim ve "feel good stylu", takze by jste se pritom meli citit dobre. Samozřejmě je zde i napětí mezi katolíky a protestanty. Od tohoto typu filmu se snimek lisi poetikou a atmosferou. Dobové retro je zrejme verne. Nejen obraz je cernobily. Toto vypraveni o problematickem miste narozeni neni vypraveno jako historie, ale vyber umeleckych inspiraci. Milující prarodiče Buddyho ztvárnili Judi Denchova  Cirian Hinds. Můj dojem z filmu je, že narodit se ve vybydlene Britanii je jako vstupenka do pekla. (09.01.2022)

Wow, wow, wow! Belfast je nejautentičtěji, nejupřímněji a nejumělečtěji natočeným filmem roku 2021. V kině se mi dostalo neskutečného emociálního zážitku, který ve mně bude rezonovat ještě dlouhou dobu. Kennethu Branaghovi se podařilo natočit velmi niterný a osobitý snímek, ve kterém diváka prostřednictvím devítiletého hocha Buddyho, seznamuje se svými pocity, jež zažíval při vyrůstání v severoirském Belfastu předtím, než se se svou rodinou přestěhoval do Anglie. Belfast divákovi ukazuje, jak komplikované bylo pro rodiny s dětmi žít v místech etnicko-nacionalistického konfliktu, který měl především politický a náboženský přesah. Branaghovi se daří stejně jako Taiku Waititimu v Králíčkovi Jojo či Del Torovi ve Faunovém Labyrintu otevřít řadu citlivých témat, a to nejen těch, které jsou typické pro období válečných nepokojů, jako jsou rodina, svoboda, přátelé či zdraví, ale též těch, které jsou typické pro dospívání – škola, výchova, láska, snění. To vše snoubí režisér dohromady v příjemné 98 minutové stopáži, a emotivním stylem natáčení dokáže v divákovi vyvolat spoustu vzpomínek z vlastního dětství. Belfast je bez debat tím nejsilnějším a nejlepším americkým filmem, který šel v roce 2021 do kin. Velké doporučení všem! 💯 (24.02.2022) (25.02.2022)

Mou největší výtkou je asi ústřední postava filmu a předobraz samotného režiséra - malý Jude Hill v roli školáka Buddyho mě nezaujal natolik jako vedlejší postavy - zejména pak pro mě dosud neznámá Caitriona Balfe jako Buddyho maminka. Samostatnou kapitolou je pak Jamie "Mr. Grey" Dornan alias Buddyho otec. Dornanova postava nemá ve filmu takový prostor, ale každou scénu rozzáří svým osobním kouzlem. Za mě tedy byla nejlepší částí filmu sekvence, kdy Dornan zpívá na jistém večírku Everlasting Love - bohužel není o moc delší než scéna z traileru. Ačkoli snímek vypráví o závažných konfliktech, působí ve výsledku velmi poklidně a bohužel až nezajímavě. Jsem upřímně zvědavá, jak dopadne jeho sedm oscarových nominací. (12.03.2022)