Mňága - Happy End

[2,5*]     "Nic v tomto filmu není pravda. Všechno se skutečně stalo."     ´Fiktívny dokument, ktorý je, ak som ho správne pochopil, narážkou na chlapčenské skupiny (v danej dobe veľmi populárne) a na umelosť hudobného biznisu. Mám taký pocit, že človek musí asi byť skalným fanúšikom skupiny, aby ho ten film zaujal a to ja nie som. Ak si odmyslím pohodovú hudbu, ktorá sa celkom príjemne počúva (ale že by som z nej bol hotový, tak to zase nie), tak mi to celé pripadá strašne nezáživné, často až otravné pre všetky tie prihlúple, strojené reči (hlavne tá americká držka ma neskutočne iritovala). Celá tá omáčka okolo pôsobí dosť zbytočne, nevidím zmysel takejto mystifikácie, keď nie je aspoň trochu zaujímavá. Ako-tak ma zaujala akurát tá pasáž s firmou Fruit International, kde tá absurdita je celkom fajn dohnaná až do krajnosti (koncert v kostýmoch ovocia). A to podobne ladený Rok ďábla (2002) milujem, lenže tam sú moji obľúbenci Nohavica a Čechomor a ešte k tomu to má taký zaujímavý mysteriózny náboj. (30.01.2024)

Mňága pro mně byla vždycky jen jednou z kapel, které jsem prostě neposlouchal (narozdíl od Čechomoru), a v době svého vzniku mě tenhle film vůbec nezajímal. Je ale zajímavé sledovat, co všechno Zelenka "obšlehl" ze svého debutu, když tvořil Rok ďábla. Popravdě řečeno bych mnohem radši viděl "Slunce, Seno, Mňága"... (14.05.2008)

veteráni z legií můžou stokrát nadávat na to, že jde o slabšího kamaráda roku ďábla, ale tahle uměle vytvořená klec v kleci je prostě zábavná a basta. kdo nežral hlínu, ten to neocení. a až budu o půl třetí na náměstí kdekoli, třeba v hodinovém hotelu, nagasaki, hirošimě, nebo na brigádě, vzpomenu si na tento snímek. jenom se potkali, neznělo to špatně a i happy end může být cíl. 70% (15.12.2010)

Nejlepší ze Zelenkových hudebních filmů. Tam kde Visací zámek nebyl ještě dotažený, navázal s vtipným útokem na praktiky hudebního průmyslu, ale i na adorativní filmové dokumenty o slavných kapelách. Komorně natočené a civilně zahrané s parádní muzikou - období Made in Valzmez a Furt rovně od MaŽ fakt zbožňuji. Naprosto boží je Hodinový hotel zpívaný účastníky konkurzu, kde doslova zabíjí Hošek (Plexis) a Karel Zich. Moc mě potěšila i účast Ivana Krále a Zdeňka Trošky, kteří trošku střílejí do vlastních řad. No a záběry ze Slunce, seno a Mňága jsem si musel pustit hned několikrát... Pozdější Rok ďábla z mého pohledu již jen recykloval nápady z Mňágy a z Visacího zámku a jako takový mě celkem nebavil. Takže plný počet pro Mňága Happy End a to i vzhledem k inspirativnímu poselství filmu "Back to underground". Škoda jen že samotné Mňáze trvalo dost dlouho než skutečně přestala vydávat na major labelu (EMI) a desky si začala lisovat sama (v roce 2010 založili Surikata Records). (15.03.2015)

Velmi povedený film, který by jako mystifikační dokument obstál i v dnešní době. Můj dojem bohužel maličko pokazilo to, že jsem o mystifikaci už předem věděl. Ale to je jen drobná vada na kráse a chyba spíše má, než filmu samotného. Každopádně je třeba ocenit spoustu skvělých hlášek, nápad, výkony neherců a také hudbu, kterou sice nějak moc neposlouchám, ale přesto považuji za kvalitní. Bonusem navíc už je pak přesah do kritiky hudebního průmyslu a povrchnosti fanoušků. (01.01.2011)