Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Vůbec jsem nechápal, oč mělo jít. Ani Nohavica, ani Čechomor nejsou hudba mého srdce, leč hodinu a půl dlouhý dokument o nich bych jistě snesl. A třeba by mne přesvědčil, abych jejich tvorbě věnoval více pozornosti. Jestliže se však jednalo o smyšlený příběh, který mne během první necelé půlhodiny vůbec nezaujal, bylo o vypnutí či nevypnutí rozhodnuto velice rychle... 0% ()
Spontánní exploze absurdních nápadů různorodé kvality, která dokáže udržet pozornost právě tím, že vzhledem k nahodile působícímu rozvíjení zápletky (založené na vymýšlení bizarních zdůvodnění pro reálné události) netušíte, co přijde dál, ne kvůli soustředěnému rozvíjení několika vůdčích motivů/jednoho tématu. Pro tuhle anything goes poetiku ani moc nefungují ony krasosmutné momenty, které by z toho jinak mohly udělat víc než chytrou kuriozitu. 75% Zajímavé komentáře: Jossie, belldandy, Damiel, pjotr76 ()
Každý máme svého anděla, který nám dává sílu snášet slasti, strasti i kopance, jaké nám život uštědří. Objevují se mezi námi, vypadají jako my a my jejich pravou totožnost nepoznáme. Dokud se nestane zázrak. Zázraky se dějí. Dějí se i v bouři. Nemusí to být opravdová bouře v pravém slova smyslu, ale i bouře slov a činů, které nás nepříznivě ovlivňují. Kdo dokáže přestat pít, nemusí věřit v Boha, stačí mít na blízku svého anděla. Z každého člověka vychází melodie. Když budete mlčet, uslyšíte hudbu kolem sebe. Vyprávění o lidských duších a o andělech v nás. Smutný i veselý, ale přesto celým filmem procházející tajemný opar. Naděje a světýlko v tunelu. A v tom je pravá podstata folku. Nejen folku, ale i lidského života. ()
V podstate vydarený pokus o hudobný experiment v českých tradičných vodách istoty diváckeho záujmu. Zelenka síce nemá úplne jasno v tom, čo chce presne povedať, ani ako to najvhodnejšie podať. Je istejší v podaní jednotlivých scén ako koherentného celku, lenže má tu jednu výhodu v podobe barličky hudobných vystúpení Čechomoru a Jarka Nohavici. Nakoniec je to ale len milá česká tragikomedie. Aj keď s diablom v tele. ()
Přestože Petra Zelenku vnímám jako jednoho z nejzajímavějších tvůrců českého porevolučního filmu, s opravdu nezaměnitelnou tvorbou, ani v průběhu let jsem si ho nedokázal vyloženě oblíbit. Pan režisér rád projevuje zálibu v neobvyklých mystifikací, což jsem si už dávno zvykl, takže se mu asi jen tak nepodařilo mě tolik zaskočit jako kdysi. Ale v tomto případě se mu nepodařilo mě ani nadchnout. Alternativní fikce ze života Jarka Nohavici a pár dalších hudebníků zvučných jmen mě během pár smyšlených absurdních příhod celkem bavila, ale relativně hezký a zajímavý kousek pro mě Rok ďábla netvořil ani tak ústřední nápad a už vůbec ne podivný fantaskní prvek v poslední třetině, jako především hudba a scény z většiny živých vystoupení. Mimo hudební stránku se mi to vidělo spíše jako průměrný pokus o nekonvenční film, který na rok vzniku není už ani tou formou sítrající dokument a hraný formát tolik originální, a zcela nejvíc jsem zíral, když jsem spatřil, kolik ocenění to tenkrát získalo. [65%] ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Do filmu se zapojil i Jan Hřebejk, a to do scény s hasícími přístroji, ve které si zahrál i režisér Petr Zelenka. (camper)
- Sám Jaromír Nohavica se na scénáři přímo nepodílel: "Samozřejmě, že jsem si ho zběžně pročetl, ale že bych do něj nějak zasahoval a něco zásadně měnil, to bylo zbytečné. Petr ode mě dostal volnou ruku. Přijel ke mně do Těšína a já mu poskytl opravdu soukromé věci, které jsem zatím nijak nezveřejnil. Dostal je ode mě půjčené a pak mi je zase vrátil, takže jsou ve mně a jsou v něm. Dostal možnost ty různé motivy zpracovat podle svého a neprozrazovat, co je pravda a co si vymyslel. Byl to takový podpis ďáblovi Zelenkovi. (...) Petr měl v ruce věc, kterou vlastně kromě něho nečetl nikdo jiný, a to byl můj soukromý deník z protialkoholické léčebny. My dva víme nejlíp, co všechno z toho mohl použít a co nepoužil. A víc neřeknu." (NIRO)
- Film získal hlavní cenu karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus. (Ded@M@tes)
Reklama