Nesmrtelná teta

"Jedině já závist, tisíc podob můžu mít." Je obdivuhodné kolik těch podob a poloh má v téhle pohádce Jiřina Bohdalová. O jejím Českém lva za tuhle roli tak není pochyb. Ale na téhle pohádce mám toho rád mnohem víc. Počínaje kouzelnými exteriéry zámku ve Vranově nad Dyjí, přes některé herecké polohy Jaromíra Hanzlíka či Eduardy Cupáka ("Jééé, to se i ulevilo...." :D). A konče skvostnou závěrečnou písničkou o tom, že "tam, kde láska vládne, závist je ztracená." (25.12.2021)

"Jo, jo, to se mi ulevilo..." když to celé skončilo. Hlavní hrdina mi vyloženě vadil, princezna byla strašně prkenná a křečovitá snaha o "profesionální českou pohádku" sálala z každého záběru. Jiřina Bohdalová však ztvárnila jednu z nejlepších (a nejinteligentněji vymyšlených) záporných postav v historii českých pohádek a i některé další postavy jsou herecky i scénáristicky na solidní úrovni (třeba výborný Král Ctirad v podání Jaromíra Hanzlíka...). Stejně tak příběh vcelku neurazí. Ve výsledku je to celé takové... průměrné - s poměrně velkými výkyvy na jednu i druhou stranu. (19.02.2009)

Bohdalová, se svým slušným komediálním talentem, Hanzlík, jehož pomalý král je komicky roztomilý, klasicky pohádkový motiv (v tomto případě boje proti závisti, což je na české polistopadové poměry sedí) a hmmm... pár malých roliček, které do výsledného dojmu moc nepromluví. To jsou klady tohohle zástupce novodobé pohádkové tradice. Tohle ještě zkousnu, nad Troškovými díly to má přece jenom o třídu navrch. 50% (21.06.2006)

Jak já tuhle hnusnou babu vždycky nesnášel. Pryč jsou doby dobrých scénářů, barvitých zápletek a vtipných scén. Zbyly jen potemnělé, debilní, nudné blafy, které otravují jak svojí stupiditou, tak i naprosto šílenými efekty a papundeklovým okolím. Že jsou komunisti pryč samozřejmě vítám, ale pohádky nám mohli nechat. 30% (19.09.2016)

Jej, tohle se nepovedlo… Hadi, laciné triky, kostrbatý scénář a co se zasloužilé umělkyně týče, nemůžu se rozhodnout, jestli je děsivější její vizuál nebo pitvoření. Ono s těmi kostýmy je to vůbec na pováženou. Eduard Cupák jako Čas(načaj) předvádí, jak Gandalf bílý v Česku šílí a outfit Libušky Šafránkové je holé neŠtěstí. Vypadá chudinka jako ozdoba z vánočního stromečku, která hodně, ale hodně dlouho ležela na dně krabice. Pošahaný král Jaromíra Hanzlíka má být zřejmě nositelem humoru, bohužel však budí dojem, že skutečně mozku pozbyl, a to mi moc vtipné nepřipadá. O momentálně neretardovaném chasníkovi a princezně netřeba mluvit, oba jsou nezajímaví, nehezcí a nezáživní, navíc je obtížné je od sebe rozeznat, neboť mají oba dlouhé blond lokýnky. Tetka možná, ale takhle pohádka nesmrtelná nebude. (06.05.2016)