Anděl na horách

Gustav Anděl (Jaroslav Marvan), revizor pražských elektrických drah dostává poukaz na zimní dovolenou v Tatrách. Anděl ale dovolené obecně nesnáší, a myšlenka, že by měl být čtrnáct dní mimo zaměstnání mu nahání husí kůži - než se ale dozví, že do stejné zotavovny jede i přítelkyně jeho syna Věra. A tak se Gustav Anděl do Tater přece jenom vydává, ale s jediným úkolem - nachytat svoji nastávající snachu "na švestkách" a uchránit svého syna před potupou ... Oproti Dovolené s Andělem se mi hory líbily daleko více - film není takovou komunistickou agitkou, jako letní dovolená ( i když se sem tam náznaky také objeví), ale více se soustředí na vlastní příběh. Role Gustava Anděla byla snad Jaroslavu Marvanovi psána na tělo - absolutně si nedovedu představit, že by ji hrál jiný herec. Jeho pokusy o zimní sporty jsou naprosto dokonalé.... (28.12.2009)

Revisor pražských elektrických drah Gustav Anděl, hrdina veselohry „Dovolená s Andělem", se stal rázem jednou z nejpopulárnějších filmových postav nejen u nás, i v zahraničí. Tvůrci „Dovolené s Andělem" využili správně tohoto zájmu diváku a dali panu Andělovi prožit nová legrační dobrodružství, která tentokrát zasadili do prostředí zimní rekreace v Tatrách. Kromě pana Anděla, v podání Jaroslava Marvana, se tu diváci setkají i s některými dalšími známými z „Dovolené s Andělem", především s Kemrovým cellistou Vyhlídkou. Autoři se snažili v nenáročném, na veselé situace a zápletky však bohatém filmu, poskytnout divákům dohrou zábavu, úsměvnou pohodu. Třebaže se zdá, že pokud jde o vtip a vnitřní náplň filmu, zůstali tentokrát autoři poněkud pozadu za svou první andělovskou rekreační veselohrou, je jisté, že i příhody pana Anděla na horách přivítají diváci s radosti a že film jim poskytne zábavný obrázek o prostředí zimní rekreace. Filmový přehled 42/1955 (04.03.2003)

Obraz dějin zobrazen líbivou formou, jak se to tehdejšímu režimu líbilo. Děj je fakt líbivý a lidský. Revizor Anděl coby Jaroslav Marvan je velice zajímavý tvor. Ještě zajímavějším je ten chlubil, co všechno umí, všude byl a všechno zná. A nejlépe umí padat na lyžích. Kemr se Zázvorkovou jsou takoví typičtí bezdětní manželé té doby. Ono vůbec celý tento film je takový obraz té doby, kdy film vznikl. Jak se tehdy trávily dovolené, co lidé nosili a jak se chovali. To je dneska už nepředstavitelné. A to vše na pozadí krásných záběrů Velkých Tater s výletem lanovkou na Lomnický štít. [12407. hodnocení, 235. komentář, 72%] (08.01.2020)

Anděl číslo dvě je o poznání volnější a komornější, v mnohém dokonce vtipnější a zábavnější. Změna počasí a lokace není vůbec na škodu a díky prostředí slovenských velehor se do prostoru dostávají i takové kouzelné figurky, jakou je lyžařský brouk Pytlík v podání Rudolfa Deyla mladšího. Marvanovi se nejlépe daří v souhře s Kemrem, ale klukovskou rozpustilost dokáže navodit až jejich euforické sáňkování. Stella Zázvorková si zahrála stíhající metresu možná poprvé, nikoli ovšem naposledy a Milena Dvorská zatím pozvolna odhazuje plášť werichovské schovanky. A koneckonců, kdo by v tomto filmu očekával jednu z nejdojemnějších scén české kinematografie, že? Kterou? No přece když Gustav Anděl zjihle pozoruje lesknoucí se sníh na větvích stromů. (28.01.2009)

Druhý díl budovatelsky nadopované série standartem od předchozího dílu nevybočuje, snad jen společenským uvolněním se projevilo "více vzduchu" i tady. Že je přesunutí na hory jen laciným trikem se pozná po deseti minutách, ale bohudík je role Jaroslava Marvana tentokrát více uvěřitelná a i okolní scenérie už šetří syndromem budování i na odpočinku, což předetím vadilo nekutečným způsobem. Ale v celkovém výsledku se jedná o podobný film jako předchůdce. (17.08.2005)