Bol raz jeden kráľ...
Once Upon a Time, There Was a King...
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Václav TrojanHrají:
Jan Werich, Vlasta Burian, Terezie Brzková, Marie Glázrová, Irena Kačírková, Stella Májová, Milena Dvorská, Miroslav Horníček, Lubomír Lipský st. (více)Obsahy(1)
Král Já I. (J. Werich) má tři dcery – Drahomíru (I. Kačírková), Zpěvanku (S. Májová), nejvíce však miluje svou nejmladší Marušku (M. Dvorská). Ta ho však raní, když mu na otázku – Jak ho má ráda – odpoví, že jako sůl. Král Marušku vyžene a zakáže v království používat sůl. Tím však způsobí mnoho trampot všem i sobě. Teprve návrat Marušky, která tu dobu prožila u hodné stařenky-kořenářky a mladého rybáře (V. Ráž), a dar stařenky – nevyčerpatelná solnička, ukončí všechna strádání a potvrdí se lidová moudrost, že sůl je nad zlato a láska je solí života. V barevné filmové pohádce opět zvítězí dobro nad zlem a moudrost nad hloupostí. (Česká televize)
(více)Recenze (666)
9 / 10 "Co mi lezeš do snu?!" Nepochyboval som o tom, že ma táto česko-slovenská rozprávka pobaví, ale takúto bombu som skutočne nečakal - nádherná atmosféra podporená úžasnými hereckými výkonmi a okorenená geniálnymi hláškami a rozhovormi. "Přidejte jedno, nebo dvě vejce." "To sou dohromady tři!" A keď sa všetká tá krása skončila, želal som si, aby sa takéto filmy robili ešte aj dnes - určite by som ich pozeral radšej ako všetkých tých X-Menov, Spidermanov a Lovcov pokladov. Čo že som? Malé decko? Blbec? Tajtrlík? "Za prvý nevím, co to je, a za druhý mně to uráží!" ()
Toto som dnes pozrel prvýkrát. Je to milé. Ja síce české rozprávky neobľubujem. Rozhodne nemusím ani tie "populárne" filmy, ktoré neustále bežia v televízií cez sviatky. Ale zase je pravda, že s Burianom a hlavne s Werichom sa to dá zvládnuť. Myslím si, že na svoju dobu to bolo veľmi svieže a nápadité. Také tie hodnoty typické pre Dobšinského a Němcovú. A možno práve preto to pohladilo omnoho viac, ako nejaká súčasná česká rozprávková produkcia. Nie je to niečo, čo by som musel pozerať stále, ale oceňujem kvalitu. Možno by som v súčasnosti uvítal viac takýchto rozprávok. Možno. ()
Každý rok na Vánoce propadám sentimentu, usedám k televizi, dojídám zbytek bramborového salátu, přikusuji cukroví a koukám na krále Já prvního a jeho věrného nohsleda Atakdále, jak již po tolikáté přiměřeně vrazí další vejce do svého neustále kynoucího těsta. Sním o dětství, zarývám nehty do svojí malé židličky se žlutým puntíkem a odmítám opustit škamna prvního stupně základní školy. ()
"Zaprvý nevím, co to je, a zadruhý mě to uráží." Pohádková klasika s nadčasovým příběhem, jež nestárne, nýbrž zraje. Co je vzácnější - sůl nebo zlato? Byl jednou jeden král... vypráví o niterném prozření krále, jenž se mylně domníval, že ví, jak to ve světě běží a leží. Zemanův snímek je bohatou studnicí dnes již zlidovělých hlášek, nezapomenutelných scén a mouder do života - ať už šlo o "tajtrlíka", "přiměřenou" přípravu lívanců, královsko-rádcovské počty, nejříznější pohádkovou facku či "lásku coby sůl života". Vedle toho nabízí film skvělé herecké obsazení - od přirozeně charismatického Jana Wericha, přes potrhlého Vlastu Buriana, až k bodré babičce Terezii Brzkové či princeznovsky modrooké Mileně Dvorské. P.S. "V dobrém srdci je dost místa pro všechny lidi dobré vůle." ()
No, samotna pohadka sice nejak uchvatna neni, navic jeji stopaz je lehce prestrelena a konec zbytecne protahovanej, ale to, co tuhle pohadku dostava na maximalni hodnoceni, jsou dva herci. Vystupy Wericha a Buriana jsou totiz naprosto dokonaly a neskutecne vtipny. Nebejt jich, jedna se jen o prumer. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (46)
- Obraz své zesnulé paní, se kterým král Já I. (Jan Werich) rozmlouvá, byl namalován podle fotografie Mileny Dvorské (Maruška). Je tak možné všimnout si podoby, a to proto, že zesnulá královna byla Maruščina matka. (M.B)
- Pro film byly složeny tři písně: „Jménem pana krále“ – zpívá Vlasta Burian (rádce Atakdále); „Rybářova píseň“ – zpívá Vladimír Ráž (rybář); „Nech přeludů, jež v oblacích tě mámí“ – zpívá František Černý (kuchař). (sator)
- Milena Dvorská (Maruška), tehdy studentka zdravotní školy v Prostějově, v době natáčení, které trvalo skoro tři čtvrtě roku, přebývala v Praze u samotného Jana Wericha, protože neměla kde bydlet a on za ní v jejich 15 letech cítil odpovědnost. (cariada)
Reklama