Dovolená s Andělem

Hlava má jasno – Dovolená s Andělem je hrozný film, který si vychutná jen ten, kdo je schopen na chvíli zapomenout, že existuje něco jako historie a vezme jej jako čirou utopii. Teprve potom má svět, ve kterém odborová rada zná odpověď na každou otázku, Josef Kemr zatlouká hřebíky jako by to dělal celý život a rekreanti pravidelně mizí v oblacích cigaretového dýmu svoje kouzlo. (05.12.2003)

Komunistická komedie plná budovatelského optimismu a nadšení. I přesto má svůj zábavný půvab. Odborářská rekreace. Je otázka, na kolik to byla rekreace pro nejlepší pracovníky a na kolik pro vyvolené. Ovšem byla potřeba ukázky všech vymožeností společnosti pro důležitý pracující lid, základní pilíř komunistického zřízení. Bručoun a revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl (skvělý Jaroslav Marvan) dokáže svou životní rozmrzelostí a postupným prozřením stále pobavit. Důstojným protějškem mu je laskavý truhlář a cellista Bohouš Vyhlídka (dobrý Josef Kemr). Odborářská rekreace dokáže zázraky. Napravovat manželství v krizi, jako u manželů Pavlátových (Vladimír Ráž a Jana Dítětová). Či dávat dohromady nesezdané páry. Horník Štefan (František Dibarbora) potkává svojí řidičku Marienku (Stanislava Seimlová). A aktivní blbec Mašek (Josef Pehr) svojí učitelku (Alena Vránová). Z dalších rolí: kulturní referentka (Běla Jurdová), důležitý Herzán (Vladimír Řepa), elektrikář Jeřábek (Josef Hlinomaz), a jízlivá Pichlová (Růžena Šlemrová). Mám slabost pro Krkonoše a Podkrkonoší zalité sluncem. Vyvolává to ve mě nostalgické vzpomínky na bezstarostné mládí. Mám slabost pro Marvana. A i přes svůj zjevný agitační formát, mě opakovaně dokáže tento film pobavit. (10.11.2014)

„Co nepřišlo dnes, přijde zítra.“ Budovatelská veselohra jako podle šablony vytvořené samotným Ždanovem. Chvályhodné budování přátelství mezi národy, soudružská solidarita a pozitivní pracovní přístup jsou zástěrkami k organizovanému duchovnímu znásilnění člověka, jehož chování narušuje optimistickou image státu (resp. strany). Opakovaně je sice postavami konstatováno, že o svých soukromých záležitostech by si měl každý rozhodovat sám, jenomže jde o pouhou snahu vyvolat zdání svobodné volby. Film ve výsledku tvrdí něco jiného, když mezi soukromé a veřejné klade rovnítko. Nelze být svědomitým zaměstnancem a přitom špatným člověkem. Obdobně nelze trávit rekreaci jinak než prací. Vzorný občan socialistického Československa, ať z Moravy, Slezska nebo východního Slovenska, ať elektrotechnik nebo řidička autobusu, musí na veřejnosti vystupovat stejně lidumilně jako v soukromí. Afektovaný optimismus, zpřítomňovaný například zpěvnou náladou věčně usměvavých rekreantů, představuje neporušitelnou normu, které se anomálie Andělova typu musí chtíc nechtíc přizpůsobit. Morousovitý revizor zároveň představuje jediný vážnější problém, který je potřeba „vyřešit“. Krajina je krásná, dětičky šťastné, nezaměstnanost neexistuje („každý má svoju robotu“). Peníze možná taky nejsou, ale nač, když proletářům činí radost pracovat pro práci samou. Pro práci, která utužuje kolektiv a stírá rozdíly mezi pohlavím, věkem i národností. Přes její přímočarost, neponechávající prostor pro alternativní výklad, se Dovolenou nedá bavit alespoň škodolibě. Formálně jde o film bez nápadu, faleš je cítit z každého hereckého gesta a tezovité vyprávění nevytváří absolutně žádné očekávání nebo napětí. Zasvěcené dialogy o zakládání klínů dojem mírně zlepšují, ale není jich dost, aby to celé bylo tak blbé, až by to bylo vtipné. 50% Zajímavé komentáře: Oskar, Marthos, zputnik, ScreamJay (10.04.2019)

No to čumim, jak se dá taky trávit dovolená. Abych pravdu řek, tak při některejch scénách jsem se docela pobavil. Třeba ve chvíli, kdy si jeden soudruh začal nadšeně vyhrnovat rukávy a s úsměvem prohlásil něco ve smyslu, že "Práce se najde pro všechny.", jsem se málem pochcal smíchy. A podobnejch momentů tam bylo mnohem víc. Dneska je to sice prdel, ale tenkrát by ve mně zhlédnutí týhle sračky asi vyvolalo myšlenky na sebevraždu. (02.01.2007)

Co napsat a neopakovat se? Souhlasím s všemi, kdo film odsuzují jako obludnou agitku; člověk neví, jestli se má těm vážně míněným plamenným projevům smát (za komančů by to asi bylo trestné:-)) nebo nad nimi brečet (to by asi taky bylo na delší pobyt v Jáchymovských uranových dolech) nebo se rovnou pozvracet (to už by bylo asi rovnou na provaz;-)). Nudná propaganda s minimem humoru, 30% jen z úcty k (některým) hercům. (11.08.2009)