Dovolená s Andělem

Hlava má jasno – Dovolená s Andělem je hrozný film, který si vychutná jen ten, kdo je schopen na chvíli zapomenout, že existuje něco jako historie a vezme jej jako čirou utopii. Teprve potom má svět, ve kterém odborová rada zná odpověď na každou otázku, Josef Kemr zatlouká hřebíky jako by to dělal celý život a rekreanti pravidelně mizí v oblacích cigaretového dýmu svoje kouzlo. (05.12.2003)

Tohle je ukázka soudružské snahy natočit vtipný film, který by všem divákům ukázal, jak záslužné je žít pod vlajkou strany. Všichni si tykají v erbu hesla všechno pro všechny a všichni pro všechny. Soudruzi ve slušivých trenkoplavkách pobíhají kolem radioaktivního Hamerského jezera a v soudružské výpomoci si odskočí postavit dům pro socialistickou mládež. Ale stejně vám řeknu, že tyhle závodní rekreace asi musela být prča a jak vidmo soudruzi pracovali na 200% volno nevolno. Snažím se ukázat jak absurdní byla ta politická propaganda šroubovaná do morku kostí valné většiny filmů. S odstupem času se tomu už naše mladší generace může jen usmát, ovšem když se na tu linku politické propagandy zaměříte, pak i ten jemný náznak humoru v jinak docela nevtipné komedii zcela ztratíte. Ty dvě hvězdičky jsou asi hlavně především za Jaroslava Marvana, který opět ztvárnil celkem charakterní roli. Druhý díl, který se podobným mínusům blíží rovnakým dílem byl alespoň trochu vtipný, ale tohle... (04.01.2005)

„Ale je tady krásně...“ - „Krásně... Krásně je všude, pokud tam nepřijdou lidé.“ Bubák a morous od nátury Anděl dostává poukaz na letní rekreaci v odborářské zotavovně. Soudružská solidarita má zelenou a divák tápe, zda se přikloní k nostalgii nebo budovatelské komunistické agitaci, která ovšem není oproti jiným zákeřná. Takže u mě je to jasné. Ano, je to podle šablony, permanentně usměvaví rekreanti mohou lézt krkem, ale já se i po letech dokola bavím. (31.01.2021)

Komunistická komedie plná budovatelského optimismu a nadšení. I přesto má svůj zábavný půvab. Odborářská rekreace. Je otázka, na kolik to byla rekreace pro nejlepší pracovníky a na kolik pro vyvolené. Ovšem byla potřeba ukázky všech vymožeností společnosti pro důležitý pracující lid, základní pilíř komunistického zřízení. Bručoun a revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl (skvělý Jaroslav Marvan) dokáže svou životní rozmrzelostí a postupným prozřením stále pobavit. Důstojným protějškem mu je laskavý truhlář a cellista Bohouš Vyhlídka (dobrý Josef Kemr). Odborářská rekreace dokáže zázraky. Napravovat manželství v krizi, jako u manželů Pavlátových (Vladimír Ráž a Jana Dítětová). Či dávat dohromady nesezdané páry. Horník Štefan (František Dibarbora) potkává svojí řidičku Marienku (Stanislava Seimlová). A aktivní blbec Mašek (Josef Pehr) svojí učitelku (Alena Vránová). Z dalších rolí: kulturní referentka (Běla Jurdová), důležitý Herzán (Vladimír Řepa), elektrikář Jeřábek (Josef Hlinomaz), a jízlivá Pichlová (Růžena Šlemrová). Mám slabost pro Krkonoše a Podkrkonoší zalité sluncem. Vyvolává to ve mě nostalgické vzpomínky na bezstarostné mládí. Mám slabost pro Marvana. A i přes svůj zjevný agitační formát, mě opakovaně dokáže tento film pobavit. (10.11.2014)

Třeba mě i nemějte v oblibě, ale já tenhle film mám rád. Dokázal jsem se oprostit od toho nechutného závanu agitace a jenom se kochat Marvanovým představením. Kdybych odsuzoval všechny komedie jenom kvůli dobovému postižení, tak by jich pak bylo víc než dost. Oba filmy s revizorem Andělem jsou prostě moje oblíbené i přes ta všechna velká dobová mínus. (30.04.2007)