Pilot: boj o přežití

Na rozdíl od několika modernějších, a opravdu v pohodě válečných filmů ze Sajuzu zde pokulhává spousta věcí. Sice je to rádoby efektní, ale úvodní útok na tankovou kolonu u Moskvy s ne příliš podařenými PZ IV F2 či co to mělo být...to byla tragédie. A ta snaha střílet hlavním laufem na Sturmovik... No, to sice občas asi skutečně mohlo probíhat, jakkoliv s jediným historicky zaznamenaným úspěchem, ale tedy....V takovémhle filmu to bohužel "sedí"  Rozhodl jsem se však přetrpět, a koukat dál. No, a ze Sturmovika se prej dá udělat i stíhačka xD Jediné co bylo taknějak zajimavější, byla survival část a českoslovenští ovčáci v roli vlků.  To jo. Filmu bych dal dvě hvězdičky, třetí hvězdička je za titulky, respektive seznam Hrdinů Sovětského svazu, kteří opravdu létali s takovými zraněními dál, a jimž měl být film jako pocta určen. To sice úplně nevyšlo, ale tu třetí hvězdičku pro všechny pilotní Hrdiny Sovětského svazu za burácení fantastické Авиамарш a temné Государственный гимн СССР nakonec dávám, jakkoliv jsem antikomunista. Salut! *** a 50%. (12.02.2022)

Film celý působí dojmem, jako kdybych ho už někdy viděl. Nicméně úvodní scény jsou opravdu parádní, a pak i ta příroda. Ale to už je tempo značně vlažné a bez jakéhokoli překvapení. Pointu každé scény divák odhadne už na začátku. Vlastně i pointu celého filmu. A to je velká škoda. Vidět to jako první válečný film v životě, byl bych nadšením bez sebe. Takhle je to sice perfektně natočené, ale zcela podprůměrné dílo s nulovým přínosem. (27.01.2022)

Tak, sice jsem se stále nebyl schopen dokopat k podívání se na A jitra jsou zde tichá, původního filmu (který jsem viděl kdysi v dětství) či remaku, ale dostal se mi do rukou jiný film od režiséra remaku, tak jsem do toho skočil rovnýma nohama. Ehm. Vlastně i tenhle film v základu přebírá dějovou linku jiného filmu, a to slavného Příběhu opravdového člověka, už z roku 1948. A nutno říct, že vzdor době, která oba filmy odděluje, a neskonalému pokroku v technice, jsem nucen říct, že starý film s mladým Bondarčukem je lepší. Na Pilota se sice kouká docela dobře, ale vzdor silnému tématu, prostředí a kvalitní technické stránce je to z velké části tak nějak odehrané a odtočené na jistotu, bez jakéhokoli většího dopadu. Ne vysloveně odbyté, pár scén v lese nebo učení se chodit na protézách jsou dobré momenty, ale dalo se z toho dostat daleko víc než jen standardní gerojská story s ne příliš věrohodnými bojovými scénami. Nakonec nejemotivnější jsou závěrečné titulky s poctou skutečným letcům, kteří přišli o nohy a přesto se vrátili do služby. Za tři dávám především z úcty k nim. P. S. Koutek vojensko technického hnidopicha. Il-2 typ 3 se začal používat až někdy v březnu 1942, takže na začátku filmu někdy v prosinci 1941 je to anachronismus. Sice se už dřív objevovaly letouny v polních podmínkách dovybavené zadním střelištěm, ale tohle je jasná sériová podoba. Zadní kulomet pak vypadá spíš jako DŠK než jako UBT (ale nechce se mi to detailněji zkoumat). Německé tanky na začátku jsou asi T-55 trochu upravené do podoby Pzkpfw IV. Přešel bych to u lepšího filmu, tady to zkritizuju. (17.07.2022)

Technicky je to natočené dobre a pre oči veľmi príťažlivé. Ale ten ruský heroický exhibicionizmus vám začne určite vadiť (keď aj mne začal). Áno, my vieme a celý svet vie, že Rusko malo veľa takých hrdinov a že nacistov vyhnali aj odtiaľ, ale my vieme aj to, že Stalin bol Hitlerovým spojencom do kedy mohol a ešte bol prekvapený, keď ho Hitler podrazil a ak by ho nepodrazil, Rusko by nás chytalo a delilo by si nás s Hitlerom jak malé rybičky a žiadnych hrdinov by v tom prípade nemalo a ani nepotrebovalo. Na to Rusi v každom takom filme zabúdajú a zabúdajú na to vôbec. Tvorca tohto filmu tu vytvoril ruského hrdinu, letca za ktorého každý správny Rus obetuje život, aby tento zostrelený letec prežil a dostal sa do vytúženého cieľového bodu (späť do lietadla). Tento pilot je očividne akýmsi synonymom Ruska, ktorý vďaka obetavému národu prežije úplne VŠETKO. Až sa vám možno bude zdať, že ten film je politická objednávka. Neviem ako pre Rusa (hrdinu), ale pre Nerusa (nehrdinu) sa ten prehnaný heroizmus rovná strate dvoch bodov. A je úplne jedno z akého štátu by pochádzal. (18.04.2022)

Nikde se to neuvádí, což je podivné, ale tento snímek v celé své dějové struktuře vypadá jako remake sovětského válečného, a tehdy velmi oslavovaného, filmového počinu Příběh opravdového člověka. Nelze samozřejmě také nezmínit snímek norský vzniklý později  Devět životů , od kterého remake vznikl Ten dvanáctý Těžko říct, co za tím vězí. Stejný námět, stejná dějová linka, jen jiná jména pilotů. Připomínání děje je tak nošením dříví do lesa. Zůstaneme-li pouze u ruské filmové tvorby, i tento snímek je připomínkou a hlavně poctou statečným sovětským pilotům za druhé světové války, kteří se vlivem svého silného vlastenectví neohlížejí na své životní zábrany, jako v tomto případě amputované nohy, a dál vyráží do boje s nepřítelem. Jejich seznam je nám před závěrečnými titulky prezentován. Na celém snímku je vidět ohromný důraz na letecké bitvy. Klobouk dolů, neb něco takového dlouho nebylo vidět. Dnes si tvůrci samozřejmě vypomohli CGI, ale to na věci nic nemění. Letecké scény s pevnými záběry z různých úhlů a pozic jsou prostě úžasné. Avšak jak už to většinou bývá, z dnešního pohledu na tehdejší dobu jsou diskutabilní některé válečné scény. Zabít dvě mouchy jednou ranou pomocí kouřové clony vypuštěné z letadla je vskutku téma pro historiky. Letecký hrdina má za úkol vyhodit do povětří most, ale je pronásledovaný nepřátelským letounem. Jak to vyřešil je vskutku šalamounské, což ve filmu funguje dobře, ale na svou dobu? K pousmání je také scéna, kdy velící důstojník považuje pilota, nevědíc že má protézy, za opilého po přistání z návratu z válečné vřavy. Po té, co se dozví o něm pravdu, vzdá mu vojenskou poctu. Ano, je to blbé, ale kdo dnes víme, jak se tehdy sovětští vojenští soudruzi důstojníci k vojákům chovali, že? Že je do příběhu naroubované také melodrama již nepřekvapí. To se stalo standardem a stále drženým. Ale zase je fakt, že se v tom tentokrát moc netlačí na pilu a tak třeba dojemně emoční scéna ke konci všeho dějství, vlivem toho, moc nefunguje. Scéna s kovářem ukrývajícího zraněného pilota pod podlahou, ke kterému přijde německý důstojník s vojáky a pátrá po něm, připomene film Quentina Tarantina Hanebný pancharti. Ruští tvůrci to však samozřejmě pojali po svém. Snímek je po filmové stránce dobře odvedený. jen je vlivem známého příběhu předvídatelný až hamba. To kazí danou dramatizaci a dobrodružství, což je škoda. Pomineme-li určité dějové nesrovnalosti, jedná se o další ruský válečný snímek do své ohromné válečné filmografie, který je ryze po filmové stránce přívětivý, (20.01.2022)