Šíleně smutná princezna

Nevím, jak se mi to podařilo, ale tohle je další z těch pohádek, který jsem se až do roku 2014 úspěšně vyhýbal. Ty písně, které zde jsou, jsou ale prostě jedinečné a člověk je prostě zná, i když pohádku nikdy neviděl. Neckář je výborný, ale výborné jsou také kulisy, které mě postě ohromily. Výprava parádní. (25.12.2014)

Skvělá hudba i scénář, který naprosto opovrhuje jakoukoli historickou přesností a hrdě se jí vysmívá. Není podstatná doba, ani technika (kinematograf). nezáleží na ničem. Moderní postavy s moderními názory ve starých kostýmech koukají na grotesku s Chaplinem a není to vůbec divné, naopak skvělá sranda. Songy zlidověly, hlášky také, co tedy dodat? Jedna z nejlepších pohádek u nás udělaných, u mne stojí asi ještě o stupínek výš díky své nápaditosti...100% (25.04.2011)

Tohle je tak notoricky známá pohádka, že ani nepotřebuje komentáře, ale negativních ohlasů má méně. A jeden ode mě. Je totiž tak kýčovitě pojatá, herecky nezvládnutá, dějově nevyrovnaná, a tedy zcela příšerná. Mně se na ní líbila jen úvodní čtvrthodina a dvě písničky. Nikdo nikdy zřejmě neřekl Vondráčkové, že neumí ani trochu hrát, ale ani ovládat hlas. Její neznatelný, unylý hlasový projev byl opravdu šíleně smutný pro mě jako diváka neustále mačkajícího volume doprava, abych vůbec rozuměl, co právě řekla. Neckář sice tančí a zpívá se 40 kily docela solidně, ale k Vondráčkové se nehodí už jen svým malým vzrůstem, a poněkud rádoby přirozeným herectvím, které sice nepostrádá jiskru, ale současně je znát amatérismus v jeho hereckém projevu. Ostatní herci jsou pochopitelně herecky vyzrálí (Vostřel, Kemr, Marvan), ale vydržet například neustálé narušování děje rádci ustavičně kujícími pikle, to dalo taky docela zabrat. Nic jsem si z filmu nevybral. Vondráčková asexuální a vojet ji jen v představách, tak je mně mdlo. Výsledkem je pseudopohádka, kterou řadím na pomyslný konec žebříčku pohádek z dob bolševika. 40% (24.12.2011)

Za komunistické éry vznikaly velké spousty dobrých filmů (+- v poměru 5:1 se současností) a pohádky veškeré produkci jasně vévodily. Když bych chtěl vyjmenovat všechny dobré mezi lety 1948-89, tak bych se určitě nedopočítal (po revoluci mě napadají dvě). Šíleně smutná princezna je jedna z nich a předpokládám, že se bude vysílat ještě pár desetiletí. 85% (24.08.2016)

Moje nejoblíbenější! Viděl jsem ji za totality jako dítě a naprosto mi učarovala. Jenže jen jednou, na představení pro děti, a od té doby už nikde nebyla. Nejen problematický D.Vostřel, ale ještě více silná politizace způsobily, že pohádka sice neskončila v trezoru, avšak v TV ani kinech nešla - což vyšlo nastejno. Až po roce 1989 se objevila v TV, ovšem ten šok! Zkrácená verze, ze které nejkřiklavější protirežimní legrácky byly vystřiženy, včetně kozáčka D.Vostřela a J.Kemra. Noviny vše pěkně rozmázly a zanedlouho se v TV objevila plnohodnotná nezkrácená verze... Dnešní divák nejspíše ocení hezké písničky Jana Hammera, který pak odešel do USA, kde se proslavil, i humor českých hereckých hvězd, avšak tvrdou politickou satiru bez totalitní zkušenosti nejspíše přehlédne. A ono je to možná dobře... (23.12.2010)