Šíleně smutná princezna

Nestárnoucí klasika. Helena Vondráčková je v roli princezny nezapomenutelná, ale i další postavy z hlavy jen tak nedostanete, třeba dva proradné rádce v provedení Josefa Kemra a Darka Vostřela. Jejich pikle se jim tak trochu přepiklovaly. Oba dva byli naprosto geniální. Hudba z filmu je populární a zlidověla. Složil ji tehdy devatenáctiletý Jan Hammer. (21.10.2008)

Pohádka mého dětství, dlouho zavřená v trezoru, když se konečně začala znovu vysílat, tak byla prostříhaná. "Kujme pikle" z úst pana Vostřela bylo zřejmě - stejně jako jeho osoba - protizákonné. Pustím si ji kdykoliv znovu, protože patří ke klasikám jejichž písničky nestárnou a jejichž hlášky zlidověly... Takže "pan král počká až si oloupeš kostičku" a já jdu koukat dál... (26.12.2011)

"Tatíček nemůže vidět krev a tak pořádá popravy." Občas kuju pikle, miluju a maluju nebo pošlu posly, někdy obětuju levé křídlo, jen naprosto výjimečně vyhodím špionskou důchodkyni výbušninou na větev a kdykoli si princezna Helenka přeje, tak jí rozesmívám. Já jsem totiž na rozdíl od prince Václava chlapák, jenom o trochu hůř zpívám, nemám modrou krev a nevlastním žádnou nemovitost s věžičkami. Tak já to těm princátkům asi nebudu kazit, jsou totiž celkem sympatická, králové taky nejsou špatní a kat, Kokoška i rádci jsou naprosto vynikající. (15.02.2017)

-"Co by si národ pomyslel, kdyby už ani vládce se neusmíval vstříc radostné budoucnosti?" Jeden z mála výronů bezbřehého optimismu, který jsem byla jako malá ochotna tolerovat. Neckář je mladý, krásný a natlakovaný, ach, to byly časy. Kvůli této pohádce jsem také toužila mít dlouhé vlasy, abych si je mohla kartáčem načesat do obličeje a jíst přes ně čokoládu. Zápas v bahně mě také myslím psychicky významně poznamenal na další léta dopředu. A ještě jsem vlastně zapomněla na geniální sesumírování války generálem Y: "My obětujeme obě křídla. Au." A cucá si poraněný prstík. (30.12.2015)

Pro mě česká pohádka číslo dvě. Neckář skutečně uměl hrát, Vondráčkové to zamlada fakt slušelo a oba opravdu uměli dobře zpívat...Navíc písničky, které tady oba nazpívali, jsou bez pochyby to nejlepší co v české pohádce kdy zaznělo. Celému příběhu hrozně pomáhá jeho lehce moderní stylizace, se kterou souvisí jistá ironie, kdy si tohle dílko dělá tak trochu legraci samo ze sebe a z žánru pohádek vůbec. Konečně vysoko do nebes divácké zábavy tuhle pohádku-nepohádku vynášejí oba králové a oba nakutí spiklenci-rádci, které nezapomenutelně ztvárnili pánové Vostřel a Kemr. "Nepřítel obětuje levé křídlo. Co uděláme my?" - "Obětujeme pravé křídlo?" "Chyba! My obětujeme obě křídla!" - válečná strategie hodná obdivu... 90% (21.06.2006)