Baron Prášil

Sledovat snímky Karla Zemana je prostě neskutečný zážitek, protože to jsou filmy natolik jedinečné a specifické, že se nad nimi musíte rozplývat. Jaké animační a filmařské postupy Zeman používá, to je skutečně k neuvěření. Ale k neuvěření je i jejich efekt, který je prostě dech beroucí a jeho podání velryby nebo jiných příšer je prostě magicky nádherné. A takový je i celý příběh. (01.07.2015)

Herecká noblesa, nejen ta Kopeckého. Suchý humor. Zemanovy oživlé knižní ilustrace. Liškova hudba. Theremin. Jedinečná, neodolatelná směsice okouzlení poezií, technikou, vypravěčstvím, zkrátka lidskou fantazií, tak jako krásný a odzbrojujícím způsobem naivní závěrečný Högerův monolog, který si tu místo dalšího plkání dovolím ocitovat celý: Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír. No není to nádhera? (20.01.2012)

Pro mě je tento film vrcholným dílem Karla Zemana. To jeho propojení animace s konvenčním herectvím! Ty jeho hrátky s kouřem a kolorováním celého obrazu, či jeho části! Ta jeho hravost a představivost! Ta překrásně rozverná atmosféra celého filmu! Zeman dosáhl originálního výsledku, který mě opakovaně dokáže dostat do pocitu lehkého vznášení se nad rozkvetlou krajinou putování lidské duše při její cestě k dobývání nesmrtelnosti obrazu života. Tento zážitek mě přivádí do transu, kdy je možné pozorovat taneční rej ozvěny nevyslovených slov v záhybu slunečního svitu a škytání Luny, vábící do své náruče další okamžik úsměvu v jasu dívčích očí. Každý obraz je samostatná kapitola s vlastním příběhem. Každý záběr má vlastní nezaměnitelnou duši. Vykročit ke hvězdám může každý. Dojít až k nim se podaří jen těm nejvytrvalejším, kterým nevadí veškerou svou energie vkládat do nepřízemních cílů plnění vlastních snů a tužeb pod ochranou rukou osobního růstu jedinečnosti inspirace měsíčního prachu. Fantazie versus věda. Představivost versus znalosti. Hravost versus pragmatismus. Hvězdou filmu je Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen alias baron Prášil (skvělý Miloš Kopecký), muž, který za žádné situace, byť by byla beznadějná, neztrácí svou duchapřítomnost a skvělou náladu, se kterou s naprostou samozřejmostí překonává každou překážku i tíživou gravitaci zemskou. Jeho protihráčem i spoluhráčem, soupeřem i přítelem je astronaut Toník (Rudolf Jelínek), muž vědy a pokroku i vznešenosti a bláhovosti pocitu, který se nazývá láska. Z dalších rolí: žena v srdci obou hrdinů princezna Bianca di Castelo Negro (Jana Brejchová), básník velikosti lidské fantazie Cyrano z Bergeracu (Karel Höger), baronův přítel a kapitán holandské lodi (Jan Werich), neúnavně válčící velitel pevnosti generál Ellemerle (Eduard Kohout), přísně chráněný turecký sultán (Rudolf Hrušínský), kapitán uvězněné lodě (Bohuš Záhorský), předseda tureckého dělového klubu Barbicane (Richard Záhorský), či sultánův vrchní eunuch Hadži Baban (Jan Libíček). Vyletět ke hvězdám je hlavním cílem. Vyletět za svými sny... Vyletět v objetí inspirace lásky a toho pocitu výjimečnosti v očích zamilované a milované ženy... Překonat zemskou tíži, nezastavovat, letět, působit rozruch a letět a letět... Dál a výš... Dál a výš... Dál a nepřistát zpět... Karel Zeman a jeho díla jsou inspirativní. Baron Prášil tím o to více. (07.03.2016)

To nejlepší na tomto filmu je jeho výtvarná stránka, která je místy skutečně neuvěřitelně okouzlující. Hlavně ona je tím hlavním opodstatněním, proč byl tento film oproti o 3 roky staršímu Vynálezu zkázy natočen na barevný film - barevné filtry a stylizace zde hrají zcela zásadní úlohu (po této stránce může Zemanův Baron Prášil připomenout slavný film Vojtěch Jasného Až přijde kocour). Zeman zde podle mě dosáhl svého naprostého výtvarného vrcholu, který už nikdy nepřekonal, a celý film je vyloženě esteticky skvostný. Jinak k němu mám za sebe stejnou výtku jako ke zmíněnému staršímu Vynálezu zkázy - neschopnost vyprávět jakýkoli souvislý (nedejbože zajímavý nebo napínavý) příběh - celý film je mnohem spíše sledem volně pospojovaných epizod, které spolu drží jen nenuceně a které jsou zapředeny do hutného lyrického hávu (celý film je místy skutečně velmi lyrický - a právě v těchto momentech je nejvíce okouzlující, jako např. v krásné scéně pod mořskou hladinou). Miloš Kopecký v titulní roli je naprosto báječný, nemohu se ovšem ubránit dojmu, že zde však neměl moc co hrát, protože prostor věnovaný jeho postavě není tak veliký, jak bych si osobně představoval. Nemluvě o tom, že celý ten Zemanův nápad pojmout dobrodružství Bürgerova rokokového hrdiny jako horečnou halucinaci moderního kosmonauta nepovažuji za příliš nosný - ty rokokové kostýmy se s tou postavou ze současnosti dost tlučou. A za sebe nemám problém napsat, že přes všechno, co je na tomto filmu pěkné, mi tam hodně věcí přijde i stupidních (scény námořní bitvy, postavy námořníků, apod.) a že jsem se u něj i celkem nudil. Za sebe nemohu jít pocitově nad 3 hvězdy. (26.07.2015)

Skutecne genialne absurdni fantasmagorie v podani Karla Zemana. Skvele triky, vytvarne zpracovani a choreografie postav. Vyborne herecke obsazeni, Kopeckemu sita role na miru. Proc tedy nedavam pet hvezdicek? Osobne mam trochu problem s postavou Barona Prasila. Film vsak povedeny a velmi originalni. (14.05.2010)