Bláznova kronika

Tohle že vzniklo skoro deset let po Cestě do Pravěku? Vždyť film působí jakoby byl ve všem o dva kroky zpátky. Ani animace, přestože je pořád osobitě kouzelná, ale už ne vždy perfektní, Bláznovu kroniku nespasila. Děj se často dost vleče a ať už psal scénář kdokoliv, nenapsal ho dost. Sem tam slušně vypointované sarkastické a nebo chytře glosující postřehy se topí v tlachání o ničem a nebo v pobíhajících scénách suplujících akci. Ty nejsou ani zábavné, ani se jimi nedá kochat a tak zhusta nudí. Není divu že tyhle "pauzy" atmosféra nepřežila. Škoda toho, protože když drží, tak je mimózně magická a neuchopitelně pohádková. (22.04.2014)

Československý dobrodružný film odehrávající se během třicetileté války, jejíž krutost se pokouší přežít dva kamarádi oráč Petr (P. Kostka) a válečný veterán Matěj (M. Holub). Snímek je po vizuální stránce dle očekávání impozantní, neboť do něj opět nechal režisér K. Zeman proniknout své neuvěřitelné fantazie, jež jsou velkolepě výtvarně zpracovány a doplněny jeho typickými animacemi, avšak kvůli slabší dějové stránce zejména v druhé polovině nedosahuje takové úrovně, jaké jsme u tohoto výjimečného režiséra zvyklí. Ústřední dvojici brzy doplnila mladá slečna Lenka (E. Vašáryová), jež byla kvůli utajení přestrojena za šaška a jež v sobě navzájem s P. Kostkou naleznou zalíbení. Tato potulná trojice je nakonec uvězněna na zámku jejich válečného nepřítele, kde jsou omylem vnímáni jako vysoko postavená šlechta. Děj však bohužel postupně ztrácí spád a napětí a pro diváka tak zůstává nejzajímavější Zemanovo mimořádně výtvarné umění, nejcennější prvek snímku. Ve vedlejších rolích se objevila zapomenutá, ale někdejší nevídaná krasavice V. Thielová v roli pyšné princezny Veroniky, dost hereckého prostoru dostal i K. Effa coby proradný hejtman či portýr Č. Řanda. V komické roli italského malíře, jenž je nucen kvůli princezniným rozmarům neustále měnit na plátně podoby jejich nápadníků, se blýsknul V. Menšík. Nejpůvabnější a nejkypřejší zámeckou hospodyni ztvárnila M. Myslíková a údajně se v roli jedné z těchto služebnic měla objevit i krasavice největší, O. Schoberová. Mistra popravčího s velmi působivým zjevem i postavou si v závěru zahrál M. Neděla. Bláznova kronika, jejíž příběh je počátku uveden vyprávěním F. Smolíka, zřejmě nebude patřit k nejzdařilejším dílům slavného režiséra Karla Zemana, neboť v tomto případě ani jeho geniální výtvarné schopnosti nedokázaly nahradit absenci příběhu, jenž příliš brzy přestal být zábavný. (09.01.2017)

Že je to práce páně Zemana bych poznal i kdybych nechtěl. Ze začátku to šlo, ale pak se z toho stalo poněkud nudné vyprávění které bylo koukatelné především kvůli kráse Emílie Vašáryové a Valentiny Thielové. Jak zde bylo mnohokrát řečeno forma vítězí nad obsahem, ale to v tomto případě vůbec nevadí. (06.09.2009)

Trochu Fanfan tulipan po česku. Máme tu odvedence, kterého hraje český dabér Gerarda Filipa, který mu je inpodobný. Navíc když na to koukáte v černobílé fotmě, musíte se pousmát oné podobě. Když vidíte onu holku.... hle, Adélka. Jen tu nemáte francouzské bojiště, ale třicetiletou válku ve stylu Zemanovských fantazií. Kdyby ďdialogy byly živější, hláškovější dam strop hvězd. Bohužel film časem nudí. (04.07.2020)

Rozhodla jsem se, že zhlédnu všechny filmy, ve kterých se podílel Pavel Juráček na scénáři a musím uznat, že je tento film skutečně hodně slabý (a to při vší úctě k Juráčkovi a Zemanovi). Marně jsem ve filmu hledala něco, co by se dalo nazvat humorem. Po výtvarné stránce je film celkem zajímavý, ale ten obsah – to je bída. Jednoduchý příběh zasazený do výtvarného hávu – to mi přijde celkem málo. A aby to celé náhodou nevyznělo příliš alegoricky, tak si postavy raději ještě jednou převléknou oblečení a vítr zafouká opačným směrem… Uvědomím – li si, jaké snímky byly v té době filmovány, Bláznova kronika vedle nich působí tak trochu jako výkřik do ztracena. Proto díky za novou vlnu, která vlila české kinematografii krev do žil! (13.03.2011)