Na kometě

Příběh z družinových představení mého dětství prozrazuje Brdečkovu scénáristickou absenci a při oslabení prášilovského poselství a výrazných hlavních postav se musí spoléhat na herecké výkony a jemnost milostného citu. Naštěstí je tu ještě trikové kouzlení a planetární magie, která kdysi na plátně působila s hudebním doprovodem velkolepě. (02.11.2015)

V rámci Zemanových filmů (a nejen jeho adaptací Verna) je to sice trošku slabší a utahanější po dějové stránce, to je sice pravda, ale co jako? Ani Na kometě se jinak než plným počtem hvězd prostě ohodnotit nedá (ale ano, jsou tentokrát trochu slabší). Protože po technické a hlavně trikové stránce je to opět naprosto ohromující a i dnes absolutně nedostižné, natož pak překonatelné. Tohle je prostě filmová magie, tentokrát navíc v barvě, takže ten slabší děj (jen v první polovině, v té druhé už nemám jedinou výtku ani proti němu), každý filmový fanda jistě milerád odpustí. Jedna z nejlepších rolí Františka Filipovského. 92%. (14.11.2020)

V tomto filmu vzhledem k datu jeho natočení mohla dostat příležitost tehdy nejmladší část československé herecké komunity. Ve vzpomínané volné trilogii tvoří tento film standardní vklad a osobně nespatřuji v rovině jeho umělecké úrovně nebo zvolených postupů trikových, režijních apod. výraznější odlišení. Zdá se mi, že si režisér Zeman splnil další velký sen života, kterým bezpochyby zfilmování tohoto vizuálně a výpravově (technicky) nesnadného filmu bylo a je. Využití dobových ilustrací z francouzských vydání, tak typických pro české i slovenské knižní předlistopadové edice v až statisícových nákladech vydávaných Verneových dílech, i funkční triky zůstávají právě tak jako radost z napínavého příběhu, v němž dobro vítězí nad zlem. O kometě platí v plném rozsahu to, co jsem již napsal o dalších dílech této velmi volné (spíše náhodné) trilogie: Ve všech případech se jedná o součásti zlatého fondu naší kinematografie. (30.03.2008)

Mimo jiné moc hezká poklona panu Alfonsu Muchovi (a hezky po Zemanovsku) a trošku úšklebek(hezky po Zemanovsku) nad celou tou Belle Belle Epochou co zas tak moc belle nebyla (Drayfus by mohl vyprávět...)a poetiky a snů tak elegantně podaných, jak to snad už nikdo jiný než pan Zeman takhle neuměl (a neumí). (30.11.2010)

Vizuální lahůdka plná nápadů a vymazlených detailů, které dokonale sedí výrazná stylizace s níž je podán hravě naivní a místy bláznivý příběh. Ten sice není žádný tahoun, ale i po letech mě bavil přívalem sarkasmu a ironie. Ve voiceoveru i dialozích. Triky na svou dobu a výrobní podmínky nápadité, naplno ukazující génia mistra Zemana. Přesto už mě to po letech jako celek nebralo tak moc jako třeba Vynález zkázy nebo Cesta do pravěku. (17.11.2014)