Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (89)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Předpokládám, že autor chtěl tímto filmem naznačit, že okupace bylo peklo na Zemi, že stavěla lidi do námi nepochopitelných situací, spojovala cizí lidi a stavěla proti sobě bratry. Strach a teror, jenž se dere pod kůru mozkovou až chce hlava prasknout, tvůrci převedli na plátno dokonale, já měl chuť rozbít i tu televizi.Film má své nesporné kvality, je však těžký, přetěžký, obtížně se tráví, i když vím, že právě takový chtěl být. Ta rozervanost, hlučnost a kakofoničnost byla přece jenom moc divoká. 75% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Rychlým a přesným udáním chráníte svou vlastní bezpečnost.“ Těžký a jakoby odosobněný film. Tento snímek rozhodně nejde divákovi naproti. Je totiž v mnoha složkách velmi nepříjemný. Na tom má lví podíl opravdu dominantní zvuková složka, ta totiž nabízí paletu všemožných nepříjemných zvuků a ruchů s jediným účelem, a to, aby se divák cítil podobně (hrozně) jako postavy. Proto každé zazvonění telefonu či zvonku, různá cinkání, odbíjení zvonů, bouchnutí dveří, lidský křik atd. jsou jakoby zesíleny a řežou do publika stejně jako do již zmíněných postav (dobrým příkladem je třeba mírně nesnesitelná pasáž v blázinci, kdy má divák citelnou potřebu všechno v něm umlčet). To, spolu s velmi častým zhasínám a naopak rozsvěcováním světla, napomáhá k velmi hutné atmosféře, která obsahuje dusno, stísněnost, paranoiu a jak už je patrno z názvu filmu, především strach. Zpočátku se snímek soustředí jen na hlavní postavu (výborný Macháček), ale čím dál víc se pak věnuje i dalším obyvatelům onoho domu, a nutno dodat, že to byl dobrý tah, ostatně „vedlejší“ postavy jsou chvílemi dokonce ještě zajímavější (Adamíra, Vinklář). Zvláště když pak na scénu nastoupí gestapo. Výborný je pak i konec s pochodem kolem bedny a zákeřnou otázkou ještě více prohlubující vzájemnou nevraživost a nedůvěru. Škoda jen slabšího začátku a některých záběrů, které tu byly jaksi navíc, proto „jen“ silné 4*. „Člověk je jako to, co myslí. To nemůžete změnit.“ ()

Reklama

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Pro mě jeden z must see československých filmů z 60. let. Brynych je trochu opomíjený, rozhodně se nachází ve stínu svých slavnějších kolegů, ale v jeho případě je to opomíjení neprávem, řekla bych. Tento film stojí především na skvělé atmosféře. Komorní, trochu depresivní, stísněná, prostě ten strach jde cítit. Připočtěte hezké a nápadité záběry, dobrou zvukovou stopu. Částečně jsem postrádala příběh, který by mě více zasáhnul či uhranul. Jinak je to ale povedený snímek, který je myslím nutno vidět. ()

Carlossss 

všechny recenze uživatele

Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Dávali na CS Film v rámci filmů pro "náročného diváka". Předpokládám, že nenáročný divák se pozná tak, že se mu líbí úplně všechno; zatímco náročnému se jen tak něco nezavděčí. Ovšem tenhle snímek by se mu líbit měl, když byl přímo pro něj určený. No a já jsem tak zjistil cosi zajímavého o sobě... prsa se mi dmou pýchou a hlava ulítává do kosmu... že totiž nejsem obyčejným náročným divákem, ale supernáročným! Mě totiž ani tohle dílo nezaujalo. Už zezačátku mi přišlo divné, že se děj odehrává v šedesátých letech a pak najednou přepne do doby okupace... nejdřív jsem si myslel, že ten hlavní hrdina vzpomíná, jaké to tehdy bylo, a že on je tím malým klukem. Pak mi ale došlo (neb supernáročný divák je samozřejmě divákem vysoce inteligentním), že by to jaksi časově nehrálo, kluk z okupace by vyrostl v šedesátých letech v relativně mladého muže a né že bude vypadat jako důchodce. No a pak měl supernáročný divák silný problém s udržením koncentrace... vadily mu totiž některé výrazně nerealistické či nepřesvědčivě zahrané scény, jako rozčilování se toho bývalého doktora, že nebude operovat, pak, že nesežene morfium, pak to morfium sháněl kdesi v baru a nahlas tam vykládal, že ho potřebuje pro postřeleného a vůbec se nebál, že ho někdo práskne. No a to už supernáročného divákova hlava začala být unavená přemýšlením o takovýchhle složitých věcech, začala klimbat a probudila se až v okamžiku, kdy ten doktor spolkne jakýsi jed a zahyne. Tím pádem se znova zamotala, protože jak ten doktor mohl žít v šedesátých letech, když zároveň zemřel za okupace... Ne, to už né. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)
  • Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
  • Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama