Ukradená vzducholoď

Má první filmová láska, tedy pokud nepočítám večerníčky a studio kamarád ;o) Ukradená vzducholoď je především poctou Julesu Verneovi, který svými knihami dokázal doslova uchvátit fantasii nejednoho malého kluka. Je zajímavé sledovat jednak to, jak Zeman dokázal vykřesat maximální dojem s využitím dosti minimálních prostředků a pak také to, že se svou látkou dokázal pracovat s obrovskou lehkostí a nadsázkou. Film je doslova prošpikovaný obrovským množstvím půvabných vtípků, jeho vizuální stylizace "oživlých" Benettových ilustrací Verneových románů je bezchybná. To vše podpořeno nesmírně přesným střihem, bravurně kombinujícím reálné záběry se záběry hranými a především, se záběry trikovými a animovanými. Pozoruhodná je ovšem také jistá inspirovanost filmem Limonádový Joe a naopak, nepochybné ovlivnění filmu Adéla ještě nevečeřela... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: M-arta, gudaulin, Radek99, Lima (18.11.2011)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)

UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ je ideální do dvojprogramu s CESTOU DO PRAVĚKU. Hlavní rozdíl mezi oběma filmy, které se (jako většina celovečerních zemanovek) odpichují od inspirace verneovkami - jeden k dinosaurům a druhý k úsměvně a romanticky nahlíženým počátkům letectví - je v prostoru, který je věnován jejich dětským hrdinům. Zatímco CESTA se plně soustředí na klučičí partičku a zcela rezignuje na jakékoli vedlejší postavy a vypravěčské linie, ve VZDUCHOLODI krade klukovskému dobrodružství značný prostor řada dospěláckých postav (podvodný a hrabivý majitel vzducholodi a jeho sličná asistentka, jí se dvořící mladý novinář, tajný agent s úsměvnými špionážními hračkami, rodiče kluků...) a jejich linek. A já osobně dávám přednost modelu CESTY. Film je pastvou pro oči a tasí spoustu roztomilých gagů a nápadů (moc se mi líbil úvodní soud s kluky s předešlým shrnutím klukovin, kterými lidstvo trpí od počátku světa), ale značně vázne, co se týče hloubky postav, děje a tempa vyprávění. Což je důvod, proč mě zemanovky vždy mírně nudí. (28.01.2017)

V podstatě souhlasím s komentářem Limy, až na podstatný fakt, že, je-li to nutné, příběhová stránka musí být také patřičně zohleděna. To je vlastně i důvod, proč k filmu stavím spíše neurčitý dojem, jelikož Zemanova brilantní práce s výtvarnou strankou nenachází srovnání ani s odstupem let. Překvapil mě i režisérův smysl pro humor, který jsem v jeho díle nezaznamenával zrovna často (snad jen v Baronu Prášilovi, kde to ale je dáno předlohou), ale ani to, aní zmíněná formální skoro-dokonalost mi nezabránila v tom, abych hodnotil lépe než lepšími třemi hvězdami, jelikož kromě větší části dějové linky jsem lhostejný postoj zastával také k hlavním hrdinům (poslední dobou mám tento nedostatek vrchovatou smůlu), je to částečně dáno i tím, že v mladším věku jsem toužil po jiném druhu dobrodružství. (05.08.2010)

Podle někoho je to jen film, který děti vystraší, než aby se jim to líbilo... Ale mě se to líbí strašně moc! :). Dávali to každé Vánoce a já jsem se celý rok těšila jen na to, jak zase budou dávat Vzducholoď. Příběh mě fascinoval, chtěla jsem prožít také něco takového (ovšem naštěstí jsem neměla prostředky ke zhotovení obrovské vzducholodě!). Po tomto úžasném zažítku jsem se rozhodla zhlédnout Barona Prášila a ani ten mě nezklamal. Někomu možná vadí ty barevné obrázky a zvláštní humor, ale tohle umění je naprosto jedinečné! Doporučuji! (17.01.2010)