Ukradená vzducholoď

Tak v první řadě musím zmínit barevnost, ta byla naprosto fantaskní a skvělá... a ty kulisy? Dokonalé. Asi se musím podívat na více Zemanových filmů a ne se na něj vykašlat, protože Cesta do pravěku pro mě nebyla zrovna bůhvíjak vzrušující. Jinak kapku mi to připomínalo Limonádového Joe tou technikou zpracování, ale jak jsem se pak dočetla, tak kulisy byly ilustracemi z původního francouzského knižního vydání Verna. Doprovodná hudba? Parádní. Ten začátek s "dějinami kárání" se mi nehorázně líbil, stejně jako navazování na něj "To není podívaná pro děti.... to není bezpečné pro děti...." Vlastně je tam furt někdo káral.... chudáky malé. "Neděkuj cizinče. Pomáhám všem, které pronásleduje Scotland Yard. Jsem kapitán Korkorán. - Já jsem Artagnan." (14.12.2013)

UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ je ideální do dvojprogramu s CESTOU DO PRAVĚKU. Hlavní rozdíl mezi oběma filmy, které se (jako většina celovečerních zemanovek) odpichují od inspirace verneovkami - jeden k dinosaurům a druhý k úsměvně a romanticky nahlíženým počátkům letectví - je v prostoru, který je věnován jejich dětským hrdinům. Zatímco CESTA se plně soustředí na klučičí partičku a zcela rezignuje na jakékoli vedlejší postavy a vypravěčské linie, ve VZDUCHOLODI krade klukovskému dobrodružství značný prostor řada dospěláckých postav (podvodný a hrabivý majitel vzducholodi a jeho sličná asistentka, jí se dvořící mladý novinář, tajný agent s úsměvnými špionážními hračkami, rodiče kluků...) a jejich linek. A já osobně dávám přednost modelu CESTY. Film je pastvou pro oči a tasí spoustu roztomilých gagů a nápadů (moc se mi líbil úvodní soud s kluky s předešlým shrnutím klukovin, kterými lidstvo trpí od počátku světa), ale značně vázne, co se týče hloubky postav, děje a tempa vyprávění. Což je důvod, proč mě zemanovky vždy mírně nudí. (28.01.2017)

Klukovská romantika stříknutá Verneho dobrodružným vizionářstvím a navěky kultovní film díky Zemanově vizuálnímu zpracování. Jako dítě jsem tenhle film naprosto zbožňovala a ráda se na něj někdy podívám i coby stará, ochechlaná rašple... V posledních 10 letech se mi tato podívaná bohužel jaksi vyhýbá. 91% (09.08.2010)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)

Cesta do pravěku mi vždycky přišla moc didaktická, Baron Prášil (navzdory skvělým momentům a M.Kopeckému) místy trochu pomalý, Zemanovy pozdní animované horory jsou geniální, ale nemohl jsem po nich usnout. Tento film pokaždé naplno podnítil mou klukovskou fantazii (verneovky jsem četl za onoho klasického svitu baterky) a do kina jsem na něj chodil znovu a znovu mimo jiné proto, abych si pořádně zapamatoval hlavní hudební motiv. (01.03.2007)