Vynález zkázy

Český Georges Méliés, Karel Zeman, natočil film, ktorého vizuálna a triková stránka si právom zaslúžili vo svete pocty. Použijem jeden citát nemenovaného žurnalistu a spisovateľa, ktorý napísal : ,,V žiadnom prípade by som nevymenil jeden VYNÁLEZ SKAZY za osemdesiat CIEST OKOLO SVETA ZA OSEMDESIAT DNÍ,, ( oscarový film z roku 1956 ). A to je pravda pravdúca, jedná sa tu totiž o jeden z vizuálne najvytríbenejších a najfascinujúcejších snímkov v histórii. A to myslím v celosvetovom meradle. (03.08.2010)

Vynález zkázy od Julese Vernea je naprosto dokonalý dobrodružný a vědecko-fantastický román, při jehož čtení se tají dech, fantazie pracuje na plné obrátky a v okamžicích, kdy držíte knihu v ruce, žijete odpoutáni od reality a jste ve svém a spisovatelově, popř. též ilustrátorově světě. Karel Zeman tuto klasiku ztvárnil velmi povedeným způsobem, předlohy se drží ve velké míře, čímž mě jako fanouška verneovek potěšil. Samotná vizuální stránka filmu je sice ohlodána časem, avšak i nyní jsem obdivoval kouzlo a nápaditost, která je jí vlastní. Když jsem Vynález zkázy viděl jako malé dítě, byl jsem z něj unesen, zejména pak z konce snímku. Po mnoha leté odmlce, kdy jsem Zemanův počin neviděl, jsem se k němu dostal až v dospělosti a pocity ze sledování zůstaly na vysoké úrovni, takže dávám jasných 5*. (26.08.2009)

Vynález skazy sa mi ťažko hodnotí i komentuje. Niektorí moji rovesníci vyrastali na Mayovkách, z ktorých som neprečítal ani jednu. Na druhej strane je pomerne málo verneoviek, ktoré by som v detstve neprelúskal. Uvedomujem si, že Verneho romány sú ťažko sfilmovateľné a v dnešnej dobe by už ani nemali divákov. Ani si nespomínam, že by ma film nakrútený podľa niektorého z románov Julesa Vernea zaujal. S jednou veľkou výnimkou, a tou je Vynález skazy. Neskutočná zhoda náhod spôsobila, že sa k nakrúcaniu dostal filmár s dušou, invenčnosťou a fantáziou, ktorému vyčlenili na film málo korún. Napriek tomu je výsledok obdivuhodný aj po rokoch, ktoré od jeho vzniku uplynuli. (30.10.2010)

Pán Karel Zeman bol prvým človekom, ktorého som začal vnímať ako režiséra, ako kreatívneho filmového tvorcu, ako osobitého umelca. Už ako malý chalanisko som sa vždy náramne tešil na to keď išiel niektorý z jeho snímkov v televízii. V časoch šedej socialistickej cenzúry boli jeho diela ostrovmi nespútanej, sci-fi dobrodružnej fantázie. Nádherné minúty strávené v animovanom, fantastickom svete boli pre mňa niečím fascinujúcim. Formovalo to môj filmový vkus. Okúzľujúco naivné príbehy ako z románov Julesa Verne. "Vynález skazy" bol jedným z mojich najobľúbenejších. **** (17.11.2010)

Podle mě dost možná nejlepší Zemanův celovečerní film, který si své vysoké hodnocení bezpochyby zaslouží - už jen pro ten úspěch na Expo 58. Když jsem ho ale zhlédl po letech znovu, neubránil jsem se osobně určitému zklamání. Co je platné, že film tolik okouzluje svou výtvarnou stránkou, krásnou hudbou Zdeňka Lišky či skvělým obsazením, když příběh je tak prostinký a vyloženě pitomoučký, až to bolí. Ačkoli to má celé jen 81 minut, měl jsem osobně pocit, že u toho místy umřu nudou. Za sebe si zkrátka myslím, že Zeman byl skvělý výtvarník a vizionář a kdesi cosi, ale jako filmový vypravěč měl značný deficit - tenhle film by svým chatrným příběhem uspal i mrtvého. Za sebe tedy pocitově nemohu jít nad 3 hvězdy. O filmu se mimochodem zajímavě zmiňuje Jan Žalman ve své knize Umlčený film: Film si podmaňoval diváka svou starosvětskou naivitou, vtipností technických nápadů, zároveň však skrýval ještě jiný, "čapkovský" smysl: tím, jak anticipoval budoucí technické zázraky, prezentuje je jako riskantní počínání velkých dětí, opojených vlastní genialitou, vytvářel ironický, ne-li přímo sarkastický protějšek k triumfům moderní technické civilizace. V líčení těchto "triumfů" se ostatně Zeman hlásil nejenom k Vernovi, ale i druhému velkému Francouzovi - Mélièsovi. Byl za to zahrnován chválou, přesto však více pozornosti než tato "mélièsovská" fantazie a vynalézavost si zasloužila jiná kvalita: tak poetického účinku a tak harmonické souhry všech složek, včetně humoru, nedosáhl Zeman ani nikdy předtím, ani později, Nedosáhl jich v Baronu Prášilovi (1961), kde dobrodružství Bürgerova rokokového hrdiny pojal jako horečnou halucinaci moderního kosmonauta, ani v dalším verneovském přepisu Ukradená vzducholoď (1966), kde si chtěl zopakovat úspěch Vynálezu zkázy, ale zůstalo při pouhém úmyslu." (26.07.2015)