Návrat do budoucnosti II

Komentář chci napsat v symbolické datum 21.10. 2015, i když v tento den film trochu expiruje, tak ze svého kouzla a humoru neztratí. Minimálně je to další "dvojka" která snese porovnaní s jedničkou. Marty McFly a Emmett Brown jsou sympaťáci a jejich příběh Robert Zemeckis vypraví laskavým způsobem a cestovaní časem tu díky humoru nepůsobí depresívně. Oceňuji akci ČSFD, Pannonia Entertainment, Premiere Cinemas Praha Hostivař k tomuto datu. Ode mne by si tento film zasloužil lepší komentář. Chtěli by jste mít Delorean? (21.10.2015)

U druhého dílu jsem prodělal názorový kotrmelec. Jako malej kluk jsem měl spíše špatné pocity, jelikož se mi to zdálo až moc temné a v depresivním prostředí, kde Biff je opravdu hnusák století. Teď, jako velké děvče, jsem pochopila, jaká brutálně střelená jízda to je a že se jedná možná o nejspolehlivější továrnu na vymazané hlavy. Scénárista konečně dokázal, že i bez omamných látek lze dosáhnout totálního výplachu a psycho stavů. Ačkoliv, možná jsem si to způsobil sám tím, že jsem si celou trilogii naordinoval hnedka rychle za sebou. (14.11.2010)

Tento díl geniální trilogie vnímám trochu rozporuplně. Velice si cením skvělého děje, ve kterém se autoři přímo vyžívají v časových paradoxech, což přináší do děje množství humorných a dobrodružných scének, tady film rozhodně nijak neselhává, tedy alespoň v samotném příběhovém rámci. Horší to je, pokud se na děj zaměříme logickým hlediskem. Plno prvků tak získává nesmyslný nádech a nelze si nevšimnou porušování klasických (tedy zažitých) principů, ba dokonce i zákonů, které si tvůrci sami vymysleli. Při řadě situací jsem si tak klepal na čelo a zbytečně o nich přemýšlel, neboť mě dost štvaly, což mi bránilo v následném nezaujatém pozorování snímku. Vzhledem ke skvělým odkazům – zejména na první díl – však nakonec hodnotím 90%. (30.05.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Marty lítá opět v průšvihu, protože o něm přeci nikdo nesmí říci, že je zbabělec :-) Návrat 2 už je prostě parodií na sebe sama, ale utahuje si i ze Spielbergových Čelistí už tehdy ve 3D a z létajících aut z Hvězdných válek, inspiraci v zobrazení zločinného města našel ale i v klasice jakou je Caprův Život je krásný. Škoda jen, že tenhle film už nestojí samostatně a nedává smysl bez předchozího a následujícího dílu. Trailer: http://www.csfd.cz/film/10129-navrat-do-budoucnosti-ii/videa/ (11.12.2011)

Dvojka, t.j pokračovanie sa urobilo narýchlo, nie je tu viditeľný ten zápal po veci, ako som to videl v jednotke, Bob Zemeckis sa pokazil, z roku 1985. sa presúvam do budúcnosti, do roku 2015., kde tvorcom nemožno uprieť snahu zachytiť dobu, ktorá je aktuálne dnes, bez tých lietajúcich áut, zato 3D je na mieste ! Niečo im vyšlo... Potom sa situácia vyhrotí, a opäť idem späť o 60. rokov, do roku 1955. , a potom ešte hlbšie, až na Divoký západ, ale to prichádza do úvahy v treťom pokračovaní, ktoré by malo vyvážiť rozkolísanú tendenciu - slabšieho pokračovania. Háčik spočíva v tom, že po príchode do budúcnosti, vidí Marty McFly sám seba, svoju ženu, i deti, ktoré mu komplikujú život, to je jedna realita. Budúcnosť, nie je podľa jeho gusta, v múzeu si kúpi časopis so športovými výsledkami, od roku 1950. - do roku 2000. Túto ročenku nájde a ukradne, istý Biff Tannen, ktorý sa vráti pomocou lietajúceho auta späť do roku 55., a to v starom vydaní, aby odovzdal ročenku svojmu mladšiemu JA, odvtedy sa zase realita zmenila na nepoznanie, i v roku 1985, kam sa vracajú Marty s doktorom Brownom, v tejto realite je veľký CHAOS, lebo Tannen vyhrával na týchto zápasoch a rozprávkovo zbohatol, čím má pod kontrolou mestečko, kde to je všetko HORE - NOHAMI !!! Tak, neostáva nič iné, ako sa vrátiť a zabrániť tomu, aby sa Tannen nezmocnil tejto ročenky, samozrejme sa to podarí, ale doktor pôjde časom do roku 1885, kam za ním musí ísť Marty, a to s pomocou, doktorovho - druhého JA. Je to komplikované, sám mám v tom guláš, ale každý asi rozumie o čom to je, lebo každý to videl - niekoľkokrát. Dvojka je síce výpravnejšia, ale zároveň chaotickejšia, keď sa skáče sem - i tam, potom sa divák pozerá na druhé Ja - postavy, keď sa na situáciu pozerá z iného uhľa, vlastne pozerá sa sám na seba, pritom nechce budiť pozornosť, aby nestretol svoje druhé Ja, tak jedným očkom je svedkom svojich vlastných zážitkov, taký pocit de - ja - vu... (16.11.2015)