Den Šakala

Dokonalý příklad toho, jak mohl dříve vypadat vynikající, nejen špionážní, thriller. Takový film, jaké se dnes již bohužel netočí. Hlavním kladem tu bezesporu jsou nebývalá realističnost, syrovost a přitom podivuhodná uměřenost, což se projevuje především ve vylíčení způsobu policejní práce, její všednosti, tuctovosti i zdánlivé nezajímavosti a nudě. Skvělá Šakalova postava, která nám někdy může připadat skoro až jako neživý inteligentní stroj s nesmírnou vůlí, vytrvalostí a trpělivostí, pak naopak filmu dodává něco té atmosferičnosti, pochmurnosti i osudového charakteru, jež dělají film tak neobyčejně zajímavým a přitažlivým. (15.01.2005)

„Ale ak toto nebol Šakal, potom kto ním bol?“ Šakal je legendárny (anti)hrdina, na ktorého si svet filmu občas spomenie (značne nešťastná verzia s Bruceom Willisom alebo lacnejšia, ale paradoxne zaujímavejšia Honba na šakala s Aidanom Quinnom, oba filmy vznikli v jednom roku a to v roku 1997). Na samom začiatku tejto voľnej série stál o 24 rokov starší Deň Šakala - strhujúci, takmer akoby dokumentárnou formou nakrútený (desiatky rokov pred bourneovskou trilógiou, ktorá tento štýl preslávila) špionážny triler Freda Zinnemanna podľa románu Fredericka Forsythea s Edwardom Foxxom v titulnej (zápornej) úlohe. Foxx je chladnokrvný a pohotový profesionál. Sledovanie toho, ako sa blíži k svojej obeti (francúzskemu prezidentovi Charlesovi de Gaulleovi), je miestami až fascinujúce. A tak trocha desivé, ale to myslím ako plus. O kladné postavy tu príliš nejde, takže rozprávanie nie je rušené zbytočnými postavami, aké v roku 1997 hrali Richard Gere a Sydney Poitier. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/497-den-sakala-8o- (21.06.2008)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 19.3.1977, v pôvodnom znení s titulkami+ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (s dabingom): ČST 1 = 2.9.1978, réžia českého znenia (ČST Praha 1977) = VÍT OLMER - "Atentátnická" klasika, ktorú ŘITKA VIDEO na DVD sprznilo nielen novým dabingom, ale aj iracionálnym vystrihnutím trojminútovej scény v cca 76 minúte filmu. Zrejme siahli po prvej lacnej kópii, ktorá im prišla pod ruky. Amatéri. (6.2.2009) (06.02.2009)

Z hlediska časového odstupu považuji za velmi zábavné, že když chce najatý Šakal picnout prezidenta de Gaullea mezi oči, tak se mu v tom bezpečnostní složky snaží zabránit celosvětovým zběsilým listováním v kartotékách. Svět špionáže i kontrašpionáže totiž teprve močí do analogových plenek, informace se raději předávají z úst do uší v parcích či zběsilými jízdami kurýrů na motorkách, ale to nic nemění na tom, že tento snímek atmosféru rozhodně má. (13.06.2012)

I v tomto případě jsme konfrontováni s nepochopitelným jevem, jímž je absence tohoto pozoruhodného filmu lehkého žánru na DVD nosičích. Precíznost a důkladnost, věnované vykreslení prostředí a postižení psychologie obou soupeřů, zpravodajce-teroristy i jeho policejního protihráče, sympaticky udivuje svou chladnou, jakoby nezúčastněnou optikou. Hledáme-li zdroje současné tváře dnešní kinematografie hraného filmu, v tomto případě jsme konfrontováni se zvlášť zdařilým příkladem. Upozornil bych v této souvislosti ještě na jeden důležitý prvek v kompozici filmu: na jeho vazbu k realitě (pokud mě paměť neklame, je Šakal objednán zbytky OAS, teroristické organizace někdejších francouzských vojáků a usedlíků v Alžírsku). Přesvědčivosti filmu toto propojení reality a funkce jen prospívá. Dokonce natolik, že již dnes je možno předpovědět přetrvávající klasičnost ŠAKALA, monumentálního díla nejen svého filmového subžánru, ale navíc i neformální oslavy dnes stejně klasického filmového řemesla, jež se v době počítačů a jejich stále preciznějších animací rovněž stává dědictvím zacházejícího minulého století. (21.03.2008)