Den Šakala

Mam rád tyhle filmy, který jsou v podstatě dost minimalistický a je to hlavně o přesnym naplánování akce, padělání dokladů, atd... To jsou prostě filmy podle mýho gusta. I když má film skoro 2,5 hod, tak jsem se nenudil ani na okamžik. Skoro jsem uvažoval o maximálnim hodnocení, ale nemůžu odpustit několik do očí bijících nesmyslů a anachronismů, který mě ve filmu "rušily". 80% (19.04.2011)

Nádhera. Pomalu plynoucí drobnokresba najatého profesionála, který se chystal spáchat atentát na prezidenta Charlese de Gaulla. Má to naprosto skvělou atmosféru, vynikající a dokonale propracovaný scénář a Zinnemannovu perfekcionistickou režii, která nedovolí vydechnout. A skvělé herce, především fantastického Edwarda Foxe, který jako zabiják je jednoduše neodolatelný a šarmantní, zvláště dabuje-li ho svým nezaměnitelným hlasem Eduard Cupák. Původní dabing v kombinaci s novou remasterovanou kopií udělal svoje a já byl opět divácky unešen. Takhle to má být. (30.09.2014)

Asi nejlepší politický thriller, jaký byl kdy natočen. V 70. letech vůbec vznikaly parádní kriminálky s nezapomenutelnou atmosférou, která mi u dnešních zástupců poněkud schází. Den Šakala se sice obejde bez velkých hereckých hvězd, ale řemeslně je tak dobře zvládnutý, originální a přes svou délku i poměrně svižný, že nemohu v podstatě nic vytknout. V porovnání s pozdějším Willisovým Šakalem tenhle Zinnemannův jednoznačně vítězí.. (30.11.2012)

Dokonalý příklad toho, jak mohl dříve vypadat vynikající, nejen špionážní, thriller. Takový film, jaké se dnes již bohužel netočí. Hlavním kladem tu bezesporu jsou nebývalá realističnost, syrovost a přitom podivuhodná uměřenost, což se projevuje především ve vylíčení způsobu policejní práce, její všednosti, tuctovosti i zdánlivé nezajímavosti a nudě. Skvělá Šakalova postava, která nám někdy může připadat skoro až jako neživý inteligentní stroj s nesmírnou vůlí, vytrvalostí a trpělivostí, pak naopak filmu dodává něco té atmosferičnosti, pochmurnosti i osudového charakteru, jež dělají film tak neobyčejně zajímavým a přitažlivým. (15.01.2005)

Hned po úvodní, dost strhující rekonstrukci skutečné události jsem si uvědomil, že na de Gaulla jako prezidenta přeci žádný ÚSPĚŠNÝ atentát spáchan nebyl, neboť jeho politická kariéra skončila až odstoupením po bouřlivém roku 1968... a teď jsem začínal mít před sebou přes dobré dvě hodiny zpracování na detailní přípravu něčeho, o čemž vím, že dopadne neúspěšně a s tím hned pocit, že mě tento thriller tudíž nebude napínat. Chvílemi jsem ještě v některých scénách bojoval s chladným odstupem, jakým tento britský snímek zasazený do Francie oplývá, i chladem dýchajícím na mě z titulního (a pro mě ze začátku i dost nezajímavého) antihrdiny. Mistrovství tvůrců Šakala spočívá v tom, že už zanedlouho poté jsem jako přikovaný sledoval celý proces dění ze dvojího pohledu a zůstával navzdory všemu zmíněnému nesmírně napjatý až do konce. Rafinovanost i nesnadné se potýkání s různými překážkami pro atentátníka nebraly konce a s rozjedem složitého detektivního pátrání, důmyslného sledování a zorganizování zásahové akce mě film začal fascinovat. S příchodem Michaela Lonsdala na scénu (už poněkolikáté mě překvapilo, jak je tento dříve nenápadný poskok z francouzských komedií skvělým hercem!) navíc Šakal nabral protipól výrazné sympatické a odhodlané postavy, které šlo plně fandit. A byla to záhy skvěle rozehraná partie, u níž jsem pak vůbec nebojoval s předlouhou stopáží. [90%] (05.03.2023)