V pravé poledne

Zinnemannův přístup ke klasické westernové látce se v mnohém odlišuje od klasického schématu spočívajícího v neohroženém hrdinovi neochvějně stojícího proti přesile. Jeho pohled je (podobně jako u Leoneho) silně evropský a tak se Gary Cooper snaží po většinu filmu sehnat pomoc, aby se mohl vyrovnat s nevyřízeným účtem ze strany zabijáků, místo aby frajersky leštil kolty a čekal na vyvrcholení. Tímto však dostává celá zápletka mnohem lidštější a uvěřitelnější rozměr, ke kterému solidně kontruje taky linka s novomanželkou v podání úžasné Grace Kelly. Bezchybně napsané postavy mají pro své chování jasné důvody, zvláště postupné odpadávání „starých dobrých přátel“ (rodina, strach o holý život, zbabělost) je vykresleno úžasně a když se k tomu všemu přičte nervózní odpočítávání necelé hodiny, musí každému být jasné, že tento film do výběru toho nejlepšího rozhodně patří! (11.09.2006)

Vpravdě legendární a inspirativní psychologický western o zaměnitelnosti pojmů odvaha a zbabělost odehrávající se (víceméně) v reálném čase, natočený ve vysoce kontrastní černobílé, která zdůrazňuje ubíjející vedro a tíhu času a proslavený perfektně zvládnutou gradací děje (Gary Cooper je zoufalejší a zoufalejší - dvanáctá hodina je blíže a blíže). Jiný, anti-machistický, ale dodnes moderní a svou výstavbou geniální klenot nejryzejšího amerického žánru vůbec, který nesmí chybět v žádném pořádném výčtu jeho vrcholů. Výtečná hudba Dmitri Tiomkina je pak třešničkou na dortu. (21.03.2009)

Je pravda, že šerif s tváří a hlasem Johna Waynea by nikdy nežádal o pomoc muže od rodin a raději by zemřel sám... v krajním případě by se bandě gaunerů postavil s opilcem a chromým starcem po boku. Je pravda, že Howard Hawks by takový western nikdy nenatočil, jenomže Fred Zinnemann nebyl kovboj, ale humanista. Nemluvě o tom, že s vědomím neúspěchu o takovou pomoc žádat, vyžaduje také odvahu, nemluvě o tom, že tento film je opravdu o něčem jiném! (22.11.2008)

V malom, ospalom mestečku, na území Nového Mexika - Hadleyville, sa schyľuje na pravé poludnie ku konfrontácii s obávaným pištoľníkom Frankom Millerom, ktorý by mal prísť presne na 12:00 hodinu parnou lokomotívou do stanice, kde ho zatiaľ už netrpezlivo vyčakávajú traja odhodlaní kumpáni, ktorí sa vôbec nevedia dočkať toho, keď nastane „hodina zúčtovania” . Šerif Will Kane sa len zhruba pred nejakou, tou hodinkou oženil s pôvabnou, nežnou blondínkou Amy Fowler Kane, že sa mu čochvíľa donesú zvesti o tom, kto sa nezadržateľne blíži potom... Ihneď ho všetci obyvatelia varujú, aby vzal so ženou nohy na plecia, a hor sa, kade ľahšie, preč odtiaľto, pokým ešte čas zostáva. V panike pár uniká, keď mužovi zákona znenazdajky blysne hlavou myšlienka, že popredu vzdať sa, by bola chybná domnienka. A tak sa hrdinsky vracia s veľkou gurážou, hľadať pomoc od samých somárov. Títo hlupáci sú až tak neuveriteľne zbabelí, že ho postupne zatracujú, ignorujú, zároveň ním i bezhlavo pohŕdajú, až dostáva výprask od najlepšieho kamaráta Harveyho Pella, až tak je situácia vážna, nie však zúfala, pretože aj Will mu venoval niekoľko tvrdých rán do tváre, čiže nádej umiera úplne posledná, keď sa topiaci aj slamky chytá... ? Minúta za minútou neúprosne plynie, až sa neviem dočkať, kto z koho, ako sa to nakoniec skončí... ? _ Nadčasový, výnimočný western od viedenského rodáka Freda Zinnemanna, ktorý sa odohráva v takmer reálnom čase, a pritom nemusí byť nakrútený ani na jeden záťah, aby sa tak zákonite aj stalo. Začína niečo pred 11:00 a končí čosi po dvanástej na obed. Samozrejme, že si musel nechať časovú rezervu, na ktorej to bolo celé postavené, veď, o čom by to inak všetko bolo, všakže ? Finále je síce naprosto strhujúce, no nemôžem absolútne poprieť, že by som sa predtým nudil, už úvodný, baladický song od Texa Rittera s poetickým názvom: „Neodvádzaj ma, ó môj miláčik” , je nadmieru vkusne zaspievaný v ukážkovej, čierno-bielej, titulkovej sekvencii s totálne dokonalým, bezchybným strihom tandemu Elmo Williams/Harry Gerstad, keď celá Tiomkinova hudba je očarujúca, tak ako Grace Kelly s Katy Jurado dohromady ! GARY COOPER je fenomenálny ! WILL KANE je v rebríčku amerického filmového inštitútu na 5. mieste medzi najväčšími HRDINAMI, čo svedčí o jeho mimoriadnej ODVAHE. Zamiloval som sa do Pravého poludnia, na ktoré si vždy spomeniem, keď odbije dvanásta hodina... Jeden z najlepších filmov, aké som kedy videl, a to i napriek tomu, že sa už nezmestil do TOP 10 ! (29.02.2020)

Na tento film nedám dopustiť nielen preto, že to bol môj prvý western a pre ukážku jednoty času, miesta a deja, ale najmä pre charakterové vlastnosti z donútenia osamoteného hlavného hrdinu. Nezabudnuteľná je aj pieseň, ktorú zložil Dimitri Tiomkin. Zabudnuteľná pre mňa bola upnutá Grace Kelly, i keď to už v tej dobe bola slávna herečka a neskôr nemenej slávna monacká kňažná. V mojich spomienkach ju prekrýva živočíšna a vášnivá Katy Jurado napriek tomu, že to bola v podstate bezvýznamná herečka. (24.11.2008)