Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. ()

a.keram 

všechny recenze uživatele

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vím, že v době natočení filmu neexistovala Wikipedie, ale když mě to přišlo tak nějak wikipedicky povrchní, nemůžu si pomoct. Herci hrají skvěle, některé repliky (zvláště ta o tom být šťastný jako učitel) se mi moc líbily, kamera kouzlí, jak jen může, přechody mezi obdobími nebo časovými rovinami jsou dokonale řešené, ale celé je to takové... strašně černobílé. More je prostě klaďas bez pochyb a na smrt jde se vztyčenou hlavou (i když v realitě vskutku pochyboval, jako každý), král (jehož neúčast v poslední hodině filmu mi tedy hodně vadila, chtěl jsem znát jeho názor na celou věc) je prostě podán jako trochu pošuk, Cromwell a Richard jsou krysy par excellence, přítel je prostě přítel navzdory všemu... Snad jediný, fakt jediný, kdo měl nějaký ne-černobílý charakter, byl kardinál Wosley naprosto skvěle zahraný Orsonem Wellsem. Ale jinak mě to hodně zklamalo navzdory všem filmařským kladům, protože historka je pojata a podána zhruba stejně jednorozměrně a povrchně, jako by to točili dejme tomu pro TV Noe. ()

Galerie (86)

Zajímavosti (6)

  • Paul Scofield jako Sir Thomas More získal za ztvárnění stejné postavy na divadle i cenu Tony (1962). (džanik)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
  • Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)

Reklama

Reklama