Já, spravedlnost

"El bizardos de la Brynychos". Zdeněk Brynych je zvláštní režisér a já ty jeho některé filmy prostě nechápu. Tohle je jeden z nich. Nepopsatelná záležitost, nepopsatelné herecké výkony, zblízka snímané obličeje, tenhle film pochopim snad až napodesátý, takže na konečné hodnocení ještě pár let počkejte. (20.10.2010)

Psychologické drama. Šedesátá a sedmdesátá přinesla pár fimů, které se zaobíraly různými konspiracemi a překvapivými závěry toho, jak skončila druhá světová válka. Tento snímek počítá s možností, že Adolf Hitler sebevraždu nespáchal a je , v roce 1946, držen v jakémsi sanatoriu. Jaký je skutečný účel jeho "vězení" je tématem snímku Já spravedlnost. Jak se k celé situaci postaví český doktor Heřman? Asi jsem na dílo nebyl dobře naladěn a hodnocením mu trochu škodím. (06.03.2008)

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. (01.10.2023)

Film s hustou atmosférou, který originálním způsobem zpracovává otázku spravedlnosti na tom, kdo má na svědomí milióny životů. Bohužel ale naráží na fakt, že Hitler (ač se snaží) je zde nevěrohodný a ani u jiných postav se nevyhnete otázce, jestli byli dobře psychologicky vykresleny. Přesto dojem mírně pozitivní. 65% (15.09.2012)

Režisér Brynych patřil k pouhému průměru naší filmařské scény, ale Já, spravedlnost je po Transportu z ráje patrně jeho nejlepším snímkem. Silná dramatická látka se holt natáčí líp. Etický problém viny a trestu se řeší v - řekněme - čapkovském stylu, který zvýrazňuje herecký výkon Karla Högra. Ten měl se ztvárněním podobných psychologicky náročných rolí četné zkušenosti už z divadla a do postavy lékaře řešícího morální dilema se ideálně hodil. Film řeší otázku, zda pomsta může být východiskem pro trest byť i sebevětšímu zločinci a dochází k závěru, že oběť hnaná nenávistí se může dostat na stejně nemorální pozice jako pachatel. Pokud pominu dramaticky silné téma, pak zpracování zas tak oslnivé není. Dnes je Já, spravedlnost zapomenutým kouskem naší filmové historie. Celkový dojem 60 %. (19.01.2008)