Poznamenaní

Tento silne emočne zafarbený film pripomína v závere trochu "červenú knižnicu" (podiel USA na snímke sa nezaprie), ale vzhľadom na protivojnovú myšlienku som tentokrát nemal s cieľovým dojákom žiaden problém a nechal sa unášať nádherným príbehom o vzájomnom hľadaní toho "strataného". Príbehom, ktorý sa mohol reálne stať, ale bol iba malou kvapkou šťastia dvoch osudov medzi sklamaním a smutných koncov tých ostatných. Naviac Poznamenaní sú kvalitne vybudovaným filmom, ktorý takmer dokumentárnym spôsobom autenticky spracováva povojnový svet s osudmi opustených detí, obsahuje doslova mrazivé zábery na bombardované územia. Sme svedkami pozoruhodnej premene hlavného detského hrdinu z utrápeného, umlčaného malého chlapca na bystrého žiaka i budovanie vzťahu s jeho súkromným americkým učiteľom, kde sa nenávisť a odpor vďaka silnej námahe posutpne menia na priateľský vzťah. Film je zaujímavý aj vďaka autentickej jazykovej stránky a medzinárodného obsadenia vrátane výraznej československej stopy. V hlavnej úlohe vedľa Montgomeryho Clifta zažiaril český detský herec Ivan Jandl, bohužiaľ ostal - podobne ako jeho kolega z filmu Svědomí a ďalší detský herecký talent Jan Prokeš - v ďalších rokoch neuvyžitý. // Medzinárodný bonus k rovnako veľmi zaujímavej československej kinematografie prvých povojnových rokov (1945-48). (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (12.06.2018)

POZNAMENANÍ evokují knihu ŘÍKALI MI LENI nebo pozdější film KUKAČKA V TEMNÉM LESE; je těžké posoudit co bylo větším nacistickým zločinem: zda plynové komory nebo toto bourání rodin a znásilňování dětí a rodičů. Mezi dětmi a dospělými nebyl v tomto ohledu podstatnější rozdíl; byli zraňováni ve svém nejvnitřnějším lidství. Citovost (nikoliv emoce), která z tohoto skvělého filmu vyzařuje, není kýč; naopak, evokuje a uchovává duševní svět našich předků. Příběh filmu je i příběhem desítek našich životů právě těchto našich dědů apradědů či prababiček. Je to fakt nejen nostalgizující, ale také stále burcující a varující. (29.03.2023)

Zpočátku téměř až dokumentární pohled na válkou poznamenané děti. Jejich zachránci jim nechtějí ublížit, avšak pro těžce zkoušené děti se pouze jedny uniformy vyměnily za jiné, strach zůstává - a není se čemu divit, vzhledem k hrůzám, jakými si prošly. Po slibném, chvílemi snad až mrazivém začátku se přibližně od onoho Karlova setkání se Stevem začíná míra patosu povážlivě zvedat, avšak únosnou mez jen tak tak nepřekročí. Pěkný film za 3,5* - přeci jen mám radši poněkud "syrovější" zpracování (i když uznávám, že vzhledem k době vzniku filmu se vlastně tomu optimismu a naději ani nelze divit). (08.05.2007)

Viděla jsem tenhle film už poněkolikáté a ani tentokrát jsem se neubránila dojetí. Hluboce lidský příběh matky hledající po návratu z koncentračního tábora svého syna je natočen v americké okupační zóně Německa a sutiny německých měst mu tvoří hrůzné, autentické kulisy! Na některé scény není možné se dívat bez pohnutí: zástupy vystrašených dětí, které prošly utrpením války a koncentračních táborů, jejich nedětské, monotónní výpovědi o tom, kdo jsou a co zažily, ale stejně tak i mlčení hlavního hrdiny, malého Karlíka, který stále dokola vyděšeně opakuje jedinou větu „Ich weiss nicht!"! Dojemná je i scéna, v níž se malý chlapec ptá svého amerického přítele „co je „matka"?, mlhavě se rozpomíná na chvíle, kdy ho odloučili od jeho maminky, a utíká ji hledat. Výborný Ivan Jandl v hlavní dětské roli! Škoda jen, že mu Oskar, nejvyšší filmová pocta, moc štěstí v komunistickém Československu nepřinesl! Pro mne je film zajímavý i osobností paní Jarmily Novotné, kterou jsem poznala po r. 1989 v Litni u Berouna. Přijela ze Spojených států, kde po únorovém puči našla se svou rodinou nový domov. Až do vysokého věku si uchovala svůj půvab a šarm. Její nádherný soprán ve filmu také dvakrát zazní. (18.09.2013)

Tak já nevim. Pořád dokolečka nám promítají bolševické agitky, normalizační komedie a detektivky, ale tuhle nádhernou záležitost člověk v programu nenajde. A to nepíšu jen kvůli tomu, že tu je vlastně jediný český herec, který kdy získal Oscara, ačkoliv i to je důvod sám o sobě. Tenhle film je ale i výpovědí o osudu tisíců dětí, poznamenaných koncentračními tábory a jen nepatrný zlomek se jich měl kam vrátit. Je tu několik scén, při kterých zamrazí a to zejména ve chvíli, kdy američtí vojáci chtějí převézt děti ve vozech s červeným křížem, které nacisté používali při zplynování. Za pozornost stojí i výkony Montgomeryho Clifta a Jarmily Novotné. No a hlavně všechno dobře dopadne a do té těžké poválečné doby přinesli Poznamenaní alespoň malý střípek naděje v lepší zítřky. Docela si dovedu představit, jak film na tehdejší publikum působil. Je to paradox, že právě významná ocenění Ivanu Jandlovi vlastně zavřela cestu k filmové kariéře. Doufám, že si dámy a pánové z veřejnoprávní televize na tenhle skvost někdy vzpomenou. 90% (24.05.2014)