Vrah Rosemary

Podstatou slušného slasheru jsou dobře provedené a nejlépe i rozmanité vraždy a Prowler je v tomto ohledu naprosto dokonalý. Vidle a dlouhý nůž coby vražedné nástroje slibují pro krvelačného diváka spoustu zábavy a té se mu i dostane. Základ je naplněn beze zbytku. Herecké obsazení mi ale vůbec nesedlo. Hlavními kladnými hrdiny jsou na první pohled slabošský zástupce šerifa a jeho přítelkyně se sex-apealem věčné panny, celou dobu jsem si přál jejich bolestivou smrt, která ne a ne přijít. Tato dvojice se navíc velmi záhy dostane do centra veškerého dění a máte je před očima téměř celou stopáž. Ostatní postavy jakoby ani nebyly, nepočítám-li jejich krátké krvavé výstupy se zakukleným "vidlákem". Mezidobí mezi jednotlivými mordy jsou někdy opravdu dlouhá a herecké kreace onoho dobytčího dua byly doslova utrpením, a to se opravdu nepočítám mezi náročné diváky. Abych to ale nějak shrnul, patřím mezi fanoušky sekerového žánru a Prowler mne nezklamal a nebýt v hlavní roli skot, mohl bych mluvit i o nadšení. (07.12.2014)

Predlžovaná smrť. Predlžovaná pomsta. Reflexia patálií bežného života (pridlhé umieranie príbuzných, nezvládnutý život v dôsledku subjektívne pociťovanej krivdy) v napohľad jednoduchej vyvražďovačke. Skôr ako horor to pôsobí ako opakujúco sa nočná mora bez tváre, ktorá Vás pozvoľne, no stále neodbytnejšie pozýva k vstupu do priestoru vyhradeného mŕtvolám. (22.03.2013)

Pro (sub)žánr slasheru není moc lichotivé, že je tento mdlý film často prezentován jako jeden z jeho nejlepších zástupců. Vzhledem k jednoduchosti a přímočarosti děje překvapí, do jaké míry je v základních věcech nedomyšlený - jaktože titulní vrah Rosemary nebyl po svém činu odhalen, přestože musel být hlavním podezřelým? A proč se proboha po letech rozhodl, že bude vraždit znovu, ač mu k tomu chyběl jakýkoli motiv (snad krom odporu k maturitním večírkům)? Zitova režie taktéž neohromí a k vylekání diváka používá značné omšelé a laciné triky. Některé momenty dokonce mají trapný nádech nechtěné vtipnosti, což se nakonec týká i samotné postavy vraha, jímž je zakuklený voják s vidlemi. Saviniho gore efekty si nicméně pochvalu zaslouží, (04.05.2014)

Mezi fanoušky dnes už kultovní krvák o zhrzeném válečném veteránovi, který se neváhá mstít ani po dlouhých 35 letech. Jenže sexuchtiví studenti pořádají maturitní večírek a u toho náš zabiják nesmí z nějakých důvodů chybět. Tenhle trochu tuctový, ale mimořádně brutální slasher zraje jako víno, začátek osmdesátých let se na něm podepsal tim nejlepším způsobem. Vyniká syrovostí, temnou atmosférou a hlavně vynikajícím gore, na němž se vyřádil ten nejpovolanější - mistr Savini. Svou pitomostí pobaví i policista, co po opuštěných domech a tmavých hřbitovech pátrá po masovém zabijákovi, ozbrojen pouze obyčejnou baterkou. Jenže toho si divák nestačí všimnout, je totiž zaskočený a znechucený další brutální vraždou, která je zase o něco horší, než ta předchozí... Ach jo, tohle byly zlatý časy! (28.06.2011)

Někomu evokují kozy a vidle farmu, někomu tenhle břitký slasher Josepha Zita, který si po právu vydobyl status žánrového kultu. Znepokojivá Einhornova hudba, poctivé gore při explicitních mordech, maskovaný zabiják s bodnými zbraněmi a glancem, šerifův zástupce s rachitickým hrudníčkem a očima Cilliana Murphyho, jeho neodbytná chráněnka a dreamlike náladička ala Noční můra z Elm Street. Epilog ve sprše uprostřed rajské hudby a zastřených záběrů byl stejně pitomý jako brilantní. Tom Savini to považuje za svou nejlepší práci a já se o tom se Sexy Strojem rozhodně nehodlám přít.. (09.12.2019)