Mravenci nesou smrt

Ke smůle zločinců nemá příslušník VB nikdy strach. Karlovy Vary jako sídlo neřesti a mezinárodního obchodu s narkotiky (jezdí sem přece cizinci, protože to svinstvo jde jak jinak, než ze západu), dvojníci, rafinovaná lest příslušníků SNB, ubozí narkomani a jejich rodiče, rozhádaní distributoři, automobilová honička, divoká přestřelka Josefa Vinkláře, hodní a spravedliví esenbáci...to vše v oprýskaných Karlových Varech, Chodové Plané, Horšovském Týně a Folmavě. Hodně naivní a vykonstruované. (06.12.2015)

Tenhle Trainspotting po československu socialisticku snad ani sám Brynych nemohl myslet vážně. Jako parodie by to vydalo na 5 hvězd, ale obávám se, že to scénárista myslel vážně. Nulové herecké výkony, nudnost a trapnost nade vše. Jak několikrát řekl Josef Vinklář v tomto filmu, To se nemělo stát.... (07.07.2010)

Jako malej capart jsem na tom byl se svými kamarády v kině a byli jsme úplně vytrslí z akčních scén, které nám připadaly hodně dramatické a ze scén s feťáky, o kterých se propagandisticky tvrdilo, že v socialistickém zřízení neexistujou. Naštěstí jsem od té doby posbíral ještě něco mozkových buněk a kvality snímku, včetně těch rádoby akčních momentů dnes ve vzpomínkách vidím trochu jinak. Přesto označení prvního protidrogově zaměřeného snímku mu nikdo neodpáře. A jako nechtěná komedie to je výborné :o) (20.09.2003)

Nepovedená, veskrze nudná krimoška podle dva roky staré knihy Vladimíra Vítka, o kterou, hádám, už nebyl v konkurenci s VHS videokazetami v kinech velký zájem, Ale člověk si při pohledu zpět vždycky něco najde. Přepjatě zahraní zahraniční zlosyni (standardně jakoby parodický Přeučil), spletená historka o narkomanech, která těžko zvedla opravdový zájem diváctva o problémech s drogami (to až za rok, syrová Zaoralova Pavučina, na kterou se chodilo povinně se školou) a Tom Cruise československého filmu Rudlof Jelínek, který se se svou výškou a vizáží nikdy nehodil ne role akčních hrdinů/zločinců za podívání nestojí. Ale filmového historika -masochistu zaujme nudná Brynychova režie (i přes nájemné vraždy) a nechtěná komičnost zbytečného tlačení na pilu (včetně vážně míněné honičky s žigulíkem, která ale prostě nepůsobí jako v zahraniční produkci a Kanyzovy - hehe, ne vlastně vážné! - dvojrole ), nenáročného diváka pohled na historické Karlovy Vary (a Západní Berlín!) a pak Vinklářův výkon, jediný, který působí věrohodně. Socialistických podpásovek ale není mnoho, snad jen skupinka punkáčů, vybraná za představitele narkomanů nesvědčí o Brynychově rozhledu, kdo byl tenkrát hlavní konzumentem drog. Na druhou stranu rozhovor Vinkláře s rodiči narkomana je hezkým příkladem zdravého rozumu, dnes by si takhle žádný kriminalista mluvit se stěžovateli nedovolil (24.06.2018)

Bolševik oslaboval a filmový tvůrci toho v polovině osmdesátých let využívali k odvážněji natočeným krimi v západním stylu. Nepříliš protěžovaný Zbyněk Brynych byl jedním z nich. Zvolil provokativní téma pašování a překupnictví drog, ze kterého se jistě soudruhům ježily chlupy, a zaprovokoval ještě o stupínek výš, když film protkal řadou akčních scén, které sice vypadají bez rozdílu nevyzrále a neumětelsky, ale do té doby nikdo nepřišel s takovým akčním nášupem. Aby toho nebylo málo, přimíchal obraz mladistvých narkomanů, což bylo rovněž ve filmech socialistické éry něco maximálně nepřípustného a tedy i málo vídaného. Spojení sil režiséra Brynycha se scenáristou Vojtěchem Měšťanem však vneslo do příběhu nerealistický a zkreslený pohled, který v mnoha scénách dosáhl šílené absurdity. Je to škoda, protože s hereckým obsazením na tom byl film velmi dobře. S charismatickým Josefem Vinklářem není žádný film hned ztracen a s dalšími jeho souputníky existuje naděje, že film má něco do sebe. Garda předních českých kaskadérů se tady nebývale vyřádila. Je to i jejich zásluha, že film není rozbředlá šlichta, ale ani o příliš pochoutkovou záležitost se rozhodně nejedná. Nebylo v technických možnostech imitovat západní vzory, a jak už je zmíněno výše, je nutné přistupovat k ději i k akci se značnou dávkou tolerance. V opačném případě není nouze na trapné pokoukání, které však svým sympatickým přístupem změnit něco zásadního na socialismem nasáknuté české filmografii, má určitě na tu dobu své novátorské plusy a současně i řemeslné mínusy, které převažují. 40 % (20.07.2014)