Hledám Amy

Sorry, tentokrát budu proti většině. Dosti nudná ukecaná a vulgární teenagerská komedie z prostředí výtvarníků komiksů, která se točí jen kolem sexu ve všech podobách, ale zábavu mi nepřinesla. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=_sAZWyaaIOM (13.05.2009)

Kevin Smith si pro své fanoušky připravil po zábavě ve Quick Stopu a Flákačích opravdovou emocionální bombu, která mně osobně velice zasáhla. Tento film rozhodně není pro lidi, kterým vadí homosexualita. Filmové dílo, kde není opravdová a pořádná láska, se mnou nehne. Banky, Holden a Alyssa všichni hrají brilantně své role a já jim nemám, co vytknout. Zezačátku mně trochu rozčiloval nakřáplý hlas Alyssy, ale později mi přišel docela sexy. Trochu mi vadilo, že se tam objevil později Jay se svýma kecama, které jsou jindy vtipné a vhodné, ale Silent Bob to zachránil a se svým projevem mně fakt dost dostal. Tento film je kvalitní od začátku do konce. Opravdu bych si ráda přečetla komiks Chasing Amy od Holdena. (04.02.2009)

Mé druhé setkání s Amy už přece jen dopadlo lépe než to první. Film má opět spoustu fantastických myšlenek a vynikajících dialogů. O sexu se tady opět dozvíme některé nové pojmy. Tak jako byl v Zack a Miri Bludný Holanďan tak tady je to pro změnu termín Želízko. Mlčenlivý Bob v tomto filmu promluví a prakticky celý ten problém rozlouskne. Osobně cítím z tohoto filmu vrchol Smithovy tvorby. 85% (09.03.2008)

Nevídaným způsobem mi tu vadí televizní feeling a prachbídný rozpočet, který je na filmu hodně vidět. Z části je to určitě schválně (odpovídá to celému konceptu filmu), ovšem Smith je obecně známý tím že za málo točí hodně - tedy spíše pro určitou skupinu fandů do které já se neřadím. Dějová linie filmu je poměrně průměrná se standartními zvraty. Co stojí za pozornost jsou herecké výkony ve většině situací a dynamické a dobře vypointované dialogy. Co naopak stojí za houby je závěrečné značně dementní rozřešení, aneb charakter Afflecka po lobotomii a příliš dlouhá stopáž, která můj zážitek značně pokazila. (16.01.2009)

Tak teď mám vážně, vážně pocit, že jsem spadla do databáze z jiný planety, a to z takový, kde místo tohohle filmu, kterej tady většina chválí, promítali roztáhlou melodramatickou sračku, která by si zasloužila slyšení před meziplanetárním soudním tribunálem. I když fakt nevím, jak by tam páni tvůrci hodlali vysvětlit, že pár docela vtipných scén, umístěných zejména na začátku, pohřbili pod lavinou něčeho, co bych čekala od efkové romantické komedie z Německa devadesátých let. Myšlenka, že každý hledá svou Amy, může být jakkoliv pravdivá, realistická, ze života, dojemná, patetická, skutečná, opravdová, silná, emocionální, zasrdíčkochytající, cynikyzapuzující, ale vkloubená do dějové linky, kde je nositelem opravdové lásky zadřený pitomec Affleck (sobec, sobec, egoista, sobec), pro mě nepochopitelně popsaný Pohrobkem v infu o filmu jako citlivý, nemůže prostě dosáhnout jakéhokoliv účinku. Navíc mi vadilo neustálé zdvojování témat v dialozích - minulost je minulost stačí říct jednou, i tak dost polopaticky, ukazovat to potom na dost neuvěřitelném proslovu zhuleného katolíka už působí trochu amatérsky a potom se k tomu ještě jednou vracet v závěrečném gaučovém proslovu, to už je vyloženě školácký pokus o ujištění se, že génius autora opravdu bude pochopen v celém širém spektru diváctva. Takže na závěr bych asi konstatovala, že jedinou věcí, která opravdu stojí za zamyšlení, by měla být Alyssina věta "Neříkej to." A dumat nad tím by měl hlavně Kevin Smith. (Český název Zoufalec je nyní kupodivu o několik tříd suitabilnější než originál.) (05.08.2009)