Omámení a zmatení

Vyprávění postavené na zažitém souznění s jednotlivými charaktery a hlavně na soundtracku, jenž rozhodně patří mezi 10 vůbec nejlepších. Bohužel aktérů je příliš mnoho a nějaký ucelující cliffhanger slabý až neexistující, tudíž není moc šance příběh postav nějak výrazněji prožít. Americké graffiti přineslo mnohem komplexnější vývoj protagonistů a silné zakončení, Dazed and Confused je pouze pohodovým a dost povrchním náhledem na dospívání v zobrazované době - kromě písní si nejvíce zapamatujeme šikanátora Bena Afflecka a playboye se slabostí pro zrzky Matthewa McConaugheyho, jenž si právě zde začal pilovat své libozvučné "Alright". 65% (14.10.2019)

Neviem prečo, no tento film som akosi nestrávil. Možno by to chcelo pozrieť si ho viackrát, no akosi ma nezaujalo spojenie nemotorných hercov a rozvrátenou, pomalou réžiou. Možno to bude tým, že sa hral na drámu, pričom túto líniu mohol kľudne vynechať. Navyše obdobie film zobrazujúce má oveľa lepšie charakteristické snímky. 55%. (03.05.2006)

Vlasatej Ben Affleck, vlasatej Matthew McConaughey a dokonce vlasatá Milla Jovovich - to jsou prostě věci, které se jen tak nevidí. Jedna velká osmdesátková (wait, vlastně sedmdesátková) párty se vším, co k tomu patří ve střídmějším podání Richarda Linklatera, který prostě umí vystihnout lidi všech možných věkových kategorií. Dazed and Confused je sice amerika v ryzí podobě a film předkládá snad ty největší high school klišé, ale je to takové sympatické. Nicméně na Richarda Linklatera to není tak hluboké, jak by mohlo být. Vtipu je rovněž minimum a věci jako šikana prváků tak úplně za úsměvnou věc nepovažuju. Nicméně atmosféru to má velice slušnou, hippie párty v téhle podobě by chtěl určitě zažít každej. Minimálně už pro tu božskou dobovu muziku. (26.01.2017)

American graffiti, Fast times on Ridgemont high, Lords of Dogtown? Na tyhle si občas vzpomenu a zvažuju opakovanou projekci. Dazed and Confused? Zlatý voči! Člověka sice zabaví pozorovat hereckou smetánku zamlada v doprovodu rockových pecek. Půlhodina šikany aby si mohli bažanti dát s mazáky nakonec pivo, ohlížení se jestli jsem na hájskůle nejel jen na půl plynu, smlouva o abstinenci. Vše je tady až příliš prvoplánové. (02.01.2019)

“If I ever start referring to these as the best years of my life — remind me to kill myself.” Další American Graffiti to není. Ačkoliv soundtrack je svou kvalitou plně srovnatelný – i když většina písní nepatří k něčemu, co bych normálně poslouchal. Ale třeba začnu. Největší problém je pro mne v postavách – nedokázal jsem se s nimi tak ztotožnit, jako s aktéry American Graffiti, většina mi nepřišla nijak zvlášť sympatická nebo zajímavá – samozřejmě mimo božského Matthewa McConaugheyho jako Woodersona a pak asi Sabriny (Christin Hinojosa). Ostatní mne často dost štvali, či mi přímo vadili a skoro vůbec mi na nich a jejich osudech nezáleželo. Také mám jistý (ovšem stále plně nepotvrzený) pocit, že Linklater poněkud podlehl idealizaci středoškolského vozového parku, kde je na můj vkus až moc blyštivých aut v perfektním stavu (i když některá jsou třeba skoro 20 let stará)... chtělo by to o něco víc ošklivých úsporných vozítek, různých Brouků, Fordů Pinto, Valiantů, Toyot atd. – i když podle pár dobových fotek to vážně mohlo na některých parkovištích takhle vypadat. Nejklišovitější hláška na závěr: “That’s what I love about these high school girls, man. I get older, they stay the same age.” (x) (x) [viděno 8.9.2020] (10.09.2020)