Dvojník

Nevšedně natočený snímek z blízké budoucnosti s velmi pozvolným vývojem. Dílo zaujme zejména ponurou atmosférou bezvýchodné situace a nevšedními, ale velice poutavými dialogy. Kvalita je průkazná již mírou nenávisti, jenž dvojník Karen Gillian a celá její rodina v divákovi vzbuzuje. I když byla situace na jednu stranu úsměvná, s hlavní představitelkou nešlo nesoucítit a zároveň neobdivovat její nasazení. Mé nadšení zhatil až bizarně uchopený závěr, kdy slečna stráví více než třetinu stopáže pečlivým tréninkem a přesto nejdůležitější scéna proběhne mimo záběr. Ani mi tak nešlo o to, kdo nakonec zvítězí, i když by happy end nepochybně potěšil. Ale naštvali mne hned dvě zásadní věci. Jednak absurdita finální zápletky, kdy dle mého nebyl žádný důvod si začít náhlé vzájemné důvěřovat a o to méně si ještě komplikovat život protizákonným jednáním a útěkem od úřadů. A další věc, jenž mi vadila snad ještě více, je nejasnost průběhu. Sice je očividné, jak to skončí. Nicméně to, co se v lese nakonec stalo se již nikdy nedozvíme. Byla snad otrávena a nebo skutečně došlo na souboj? Zklamání ovlivnilo mé hodnocení. Jinak by to byly jasné čtyři hvězdy. 54% (01.08.2022)

Sci-fi, thriller, ale zároveň taky dost dobrá komedie s tím nejvíc podivným humorem ever. Zábavně nihilistická bizarní hříčka, která vůbec není blbá, s koncem, který dává dostatek prostoru k dvojí interpretaci. Trochu zvláštní bylo využití, soudě dle dopravních značek a architektury, evidentně evropských exteriérů (hádám, že finských), ale mluva a americky stylizované SPZky zase evokují US. Ale ono to k tomu vlastně nakonec naprosto sedělo, neb celý film tak trochu působí jako vytržený z běžného prostoru a času. (13.08.2024)

Další Stearnsův znepokojivý film s jeho specifickým humorem, který se po předchozím Art of Self-defense opět zaobírá bojovým výcvikem, tentokrát na souboj na život a na smrt se svým klonem. Zajímavý, za vlasy přitažený námět, který si přesně říkal o zvolený žánrový mix ponurého thrilleru a černé komedie. Mimoňská hrdinka v dvojitém podání Gillan pronášející s kamennou tváří vtipné hlášky nejspíš leckoho odradí, ale mě ji bavilo sledovat. Taky nečekejte žádnou akci, tohle není o násilí, ale o přípravě na něj. Lahodně znepokojivá byla scéna s holčičkami dvojčaty u domečku na dětském hřišti. (12.10.2022)

Nízkorozpočtové scífko sice s poněkud slabou až slabomyslnou zápletkou, ale s tuze zajímavou stavbou příběhu i režií. Děj je většinou statický a extrémně neakční, jeho postavy svou strojovou mluvou i pohyby připomínají androidy, obsah jejich dialogů je místy absurdní, výsledná atmosféra filmu je artová až surreálná. A na první pohled jednoznačný závěr se v samém závěru stane závěrem částečně nejednoznačným a divák se může svobodně rozhodnout, jakou ze dvou nabízejících se point si zvolí jako tu správnou, protože tvůrci mu nejednoznačností závěru dávají svobodně na výběr (ale to může být jen můj subjektivní pocit a pointa je přece jen jenom jedna a je úplně jasná). Sice se v žádném případě nejedná o nějakou popkulturní blbůstku pro žrouty popcornu, ale nečekejte ani nějakou hlubokou psychologii a existenciálně výjimečně silný zážitek. Silné tři. (20.06.2022)

Dual se na první dobrou možná tváří jako high-concept sci-fi thriller, jenže to by za ním nemohl stát Riley Stearns. Jen krátce po dynamické expozici lákající na líté duely s nepotřebnými klony na scénu nastupuje tradičně neurotická Karen Gillan a drsnou akci střídá kousavá satira tematizující bezvýchodnosti života v blízké budoucnosti. Stearnsova novinka jakoby vypadla z ranku Černého zrcadla a na jednu stranu nešetří svérázným černým humorem, ale na tu druhou dokáže být stejně tak dobře temná, deprimující a emotivní, čemuž výrazně nahrává i antiklimatický a o to tragičtější závěr. Rozhodně nečekejte žádný nervák, Dual je hlavně nevybíravou charakterovou studií. A Gillan je ve své výstřední dvojroli neskutečně autentická. (29.04.2022)