Moskva slzám nevěří

8/10 Na svou delku prekvapive svizny film, sledujici zivot tri mladych kamaradek z ubytovny v prubehu 20 let. Kazda z nich je jina a tim padem ceka od zivota neco jineho. Pres sve divci idealy se ale postupne musi vyrovnavat s nenadalymi prekazkami v podobe nechteneho tehotenstvi, alkohlou a hlavne s katastrofalnim nedostatkem vhodnych muzskych partneru. Ve filmu se stridaji bezstarostne etudy s hodne drsnymi zivotnimi situacemi, s momenty ironickymi az komickymi. Az na par naznaku - napr. placeni stranickych znamek, nejlepsi lekarsky system na svete - se do filmu nedostala temer zadna idelogie, zato existencialni problemy, ktere v ruznych variantach prozivaji lide na celem svete, proto ani neprekvapi oceneni filmu Oscarem. (02.05.2008)

Najviac mi to pripomenulo nejakú vzťahovú allenovku, kde tri ženy riešia svoje vzťahy a neskôr aj rodinný život. Akurát ten Allen to vždy stihol za hodinu a pol a tento sovietsky projekt chce zabrať obdobie dvadsiatich rokov a tak je trvanie dlhšie. Aj tak nevidíme vyrastanie dcéry alebo iné zmeny postáv, aj bytovky a kuchyňa zostávajú rovnaké. Tak nám to aspoň môže pripomenúť naše vtedajšie reálie, len samovar vo vlaku som nikdy nevidel. A keď sa na to Rusi pozerajú dnes, možno si povedia to isté, vodka sa stále pije z dvojdecákov z hrubého skla. Len či nájsť jedného Gošu zámočníka v mnohomiliónovej Moskve bude naozaj také ľahké. –––– Neplačte, Moskva slzám nevěří. Jdu ho hledat a najdu ho. (07.12.2014)

Film v dlouhém časovém rozmezí mapuje osudy tří povahově odlišných žen – Ludmily, Antoniny a Kateřiny –, přičemž poslední z nich je věnováno nejvíce prostoru. Největší kvality filmu tkví právě v umné profilaci postav – a to i těch vedlejších – a zároveň v jejich zasazení do všedního příběhu, který je ve své uvěřitelnosti velmi působivý – někdy komický, jindy až nepříjemně mrazivý. Velmi mě zaujal skvělý herecký výkon do hlavní role typově dobře obsazené Věry Alentové, přičemž herecké výkony jsou ve filmu Moskva slzám nevěří celkově na vysoké úrovni. (09.01.2011)

Zdánlivě se jedná o film o lásce- o hledání vztahu, o sebeuvědomění... Až si v prvních minutách filmu člověk připadá, že snad se dívá na trezorový film - přeci by soudruzi nedopustili, aby se ukazoval život moskevské smetánky v tak růžových barvách. Ale postupně se plíživě dostavuje ten správný úhel pohledu, povýšení jsou nakonec poníženi a propadají samotě a alkoholismu. Až v samém triumfálním finále se konečně potká ten ideální pár - dělnice, jež vlastní pílí dosáhla až na ředitelské křeslo, kde rozhoduje moudře a rozumně a zámečník s neuvěřitelným tvůrčím a osobním potenciálem, ovšem spokojený jen se svoji prací, která je platná pro celé lidstvo. Do toho obrázky vzrůstající panelové zástavby v protikladu k chudému venkovu - no, masáž jak vyšitá. Byla jsem opravdu spokojená... (30.11.2012)

To je melodrámo. Dva díly plné životních příběhů tří žen od vedle. A ta krásně vlezlá melodie ... Alexandra... Alexandra. Nedivím se, že právě toto dílo z Mosfilmu uspělo i na západě, protože Moskva slzám nevěří je jednoduše příjemný divácký film, herecké výkony nejsou patetické a jen tak mimochodem si projdeme i dvě dekády po začátku tání. (10.02.2011)