Otec Stu

Tentokrát ma odpady nijak nevyrušia. Niekomu úplne stačí na udelenie tohto titulu fakt, že sa jedná o film zobrazujúci objavenie osobnej viery. Podľa mňa ide o kvalitný snímok s kvalitnými hercami, na čele s presvedčivým Markom Wahlbergom, ktorý veľmi rada označím slovom kresťanský, pretože presne tak ho vnímam. Samotný príbeh otca Stu je fascinujúci a ukazuje, ako to vyzerá, keď si nás Boh vyberie navzdory všetkému, a najmä navzdory našim vlastným predstavám o Ňom a o sebe. (13.04.2023)

Další životní příběh o člověku, se kterým se život nemazlil. A je to také další příběh na základě skutečné události, což je nám tradičně připomenuto na konci vyprávění, kde je i video s proslovem skutečného Stuarta Longa, o kterém to celém je. Bohužel však film není nejpropracovanější, nejdojemnější, zkrátka po všech stránkách nejlepší. Vše je založeno na životních touhách něco dokázat, aby vše navzdory životních překážek přešlo do vnitřní síly v rámci víry v sebe vykoupení. Příběh boxera, který se stal knězem? A proč ne? Jak se v bibli píše, cesty páně jsou nevyzpytatelné. O to větší sílu tato věta má, když se naskytnou překážky i v církvi. tady vlastně platí i staré dobré pořekadlo: Co tě nezabije, to tě posílí. V hlavní roli Mark Wahlberg. Ne že by takovou roli nezvládl, ale přijmou ho diváci po předchozích různých akčních eskapádách? Viditelně se snaží, o tom tedy žádná, ale i tak v tom jakoby chyběla upřímnost. Z drsňáka se vlivem daných okolností stane věřící člověk modlící se k Bohu a přenechávající mu veškerou svou duši v rámci odpuštění. Chybí tomu ta správná atmosféra a silnější aspekt v proměně charakteru. Emocionální konec se snaží dojmout, seč tomu síly stačí, ale když tomu chybí ta správná hloubka, svého emocionálního vrcholu to prostě nemá šanci dosáhnout. Těžko také posoudit, jak přísné byly střihačské nůžky a jak na tom byl scénář, neboť některé sekvence skutečně potřebovaly na svůj vývoj daleko více času. Příběh může být ve svém smyslu inspirativní, jak Stuard Long skutečně byl, hlavně co se týče sebeuvědomění, ale na to je celková stopáž až moc krátká. Že si člověk vždy zaslouží druhou šanci snad z toho pochopí každý. To je jeden z hlavních cílů této moralizační etudy. (13.07.2022)

Ak mam byt uprimny,neveril som v to,ze vyber Marka Wahlberga na tuto rolu bol prave najstastnejsi,ale opak bol pravdou,podal excelentny herecky vykon,hlavne v druhej polovici filmu,kde ma velmi milo prekvapil,naozaj klobuk dole pred nim a co sa tyka tejto dramy podla skutocnej udalosti,nechodim sice do kostola,ale pribeh Stuarta Longa ma chytil za srdce,je az neuveritelne,ze ako sa moze clovek zmenit k lepsiemu,pre mna osobne urcite silna zalezitost,ktoru hodnotim pozitivne a plnou palbou...:-) (19.06.2022)

Za mě je Otec Stu docela povedeným životopisným dramatem, kterému toho nemám příliš co vytknout, i když je tedy pravdou, že život Stuarta Longa není zrovna celkově úplně nejsilnější filmovou látkou, o to víc si ale zaslouží všichni, co na filmu pracovali, uznání, že z toho nakonec vyždímali skutečně funkční a zábavnou podívanou. Zároveň tento film představoval šanci pro Marka Wahlberga ukázat, že není jen hercem pro velkorozpočtové komerční hity, ale že se dokáže vypořádat i se seriózní dramatickou rolí, a za mě to zvládl na jedničku, ve své postavě je velice přesvědčivý, výrazný a silný, dokázal ve mně vyvolat emoce a dokonce jsem s ním i sympatizoval, i když na druhou stranu musím přiznat, že to jeho jednání, především pak v druhé polovině filmu, mi hlava nepobírala, jako fanatický ateista jsem z toho byl až znechucen, ale i přesto prostě skvělý výkon a fajn postava. Když jsem jinak u herců, opomenout pak ještě určitě nechci ani Mela Gibsona, který si tu sice střihl jen další vedlejší roličku, naštěstí to ale nebylo jen v dalším laciném béčku a i on zde dokázal, že umí zahrát pořád na výbornou. Zápletka má pak spád, zvlášť v první polovině filmu mě hodně bavili i Wahlbergovy hlášky, které trousil na potkání a byly fakt vtipné, ke konci zafungovaly i emoce, atmosféra a způsob zpracování filmu mi též sedly, takže opakuji, já nemám Otci Stu příliš co zásadního vytknout, mě to oslovilo, pobavilo, a prostě se tak jedná o příjemný filmový zážitek. (30.01.2023)

FAS-CI-NU-JÍ-CÍ a STR-HU-JÍ-CÍ příběh vymatlané, vybouchané palice, které to rohovaní dostalo zbytky intelektu do až tak záporných čísel, že se z něj stal kněz a lidový mudrc, jenž inspiroval davy podobných unimobuněk po celém světě, aby místo „hloupého“ a bohapustého mlácení hlavou do zdi „chytře“ vykoupili akcie První římskokatolické a.s., a mohli ten svět v láskyplné péči lhostejné modly, která je jen tak ze sportu v jednom kuse rozjebává na hadry, načež jim ještě jako bonus pošle nějakou nevyléčitelnou nemoc, přežít bez psychofarmak a jen na Biblickém metadonu. A proč?! Protože dividendy nakonec swapnou s Fousatým strejcem za prokazatelně existující luxusní život v Ječný a VIP fleka na načechraném obláčku, na němž budou s kůl Ježíšem hulit pampelišky bez THC a eternálně očumovat kolem poletujícím andělíčkům prdele. Kromě toho, že je to nesmírně FAS-CI-NU-JÍ-CÍ a STR-HU-JÍ-CÍ, je to také totálně ZÁ-ŽIV-NÉ a svým svižným a inteligentním dějem i hereckými výkony to v pohodě dýchá na záda až takovým bouračům bloků, jako například Mše 2 – Návrat mše, Nedělní zpověď – Snídaně u pedofila, Tvrdnutí chleba 3 – Retrogradace útočí či slavný uchvacující dvouhodinový dokument Jak rychle rostou nehty. A aby toho nebylo málo, najala si na tu slávu Boží klika fanatických holyúdských kudlanek v čele s bezbožně otřesným nehercem Márky Márkem a dávno mrtvým židofobním alkoholikem vskutku ostřílenou režijní a scénaristickou matadorku, dvaatřicetiletou a zcela nezištnou Melovu gerontofilní geriatrickou pečovatelku a cévkovačku, která má za sebou nespočet cinefilních skvostů, třeba Die Hard 7 – Banging Mel after two viagras nebo Grumpy old Mel aka Dej si pohov, Gibsne. Po dvou hodinách uhrančivě omamné Boží parády, blahoslaveného lidového katechismu, a ještě blahoslavnějších dialogů celý ten FAN-TAS-TIC-KÝ Opus Dei vyústí v jedno velké moudré filozoficko – religiózní podprahové poselství, jež se dá lapidárně shrnout jako „Raději, proboha, nikdy neboksujte!!!“ (21.07.2022)